Nepřehlédněte
Jak se starat o květiny během různých ročních období?
newsletter
Chcete být informování o nových článcích? Přihlašte se k odběru novinek
Úpal nebo úžeh? Jak poznat rozdíl a kdy už raději vyhledat lékaře
Léto je obdobím koupání, výletů i dlouhých dnů strávených venku. S vysokými teplotami ale přichází také riziko přehřátí organismu. Mnoho lidí přitom používá slova úpal a úžeh jako synonyma, přestože označují dva odlišné stavy. Jejich příznaky se sice mohou podobat, příčina vzniku je ale jiná – a stejně tak se může lišit jejich průběh.
Dobrou zprávou je, že ve většině případů pomůže rychlá první pomoc a odpočinek. Důležité je však vědět, kdy už nestačí jen přesunout se do stínu a je potřeba vyhledat lékařskou pomoc.
Úpal vzniká z horka, úžeh ze slunce
Úpal je důsledkem celkového přehřátí organismu. Nemusíte přitom ležet celé odpoledne na pláži. Stačí dlouhý pobyt v přehřáté místnosti, nevětraném autě nebo fyzická námaha během tropického dne. Tělo už nedokáže odvádět teplo a jeho teplota začne nebezpečně stoupat.
Úžeh má jinou příčinu. Vzniká po dlouhodobém působení přímého slunečního záření na hlavu a šíji. Nepříjemné je, že se první potíže nemusí objevit hned. Člověk se může cítit dobře ještě během návratu z výletu a silná bolest hlavy nebo horečka přijdou až večer.
Jak poznáte, že nejde jen o běžnou únavu?
Po celém dni na slunci je normální cítit se unaveně. Pokud se ale přidá silná bolest hlavy, závratě, nevolnost nebo zvracení, zbystřete. Typickým příznakem bývá také vysoká tělesná teplota, horká zarudlá pokožka a výrazná slabost. Někteří lidé si stěžují na bušení srdce nebo pocit, že se nemohou pořádně nadechnout.
U úžehu bývá nejvýraznějším příznakem právě bolest hlavy. Často ji doprovází citlivost na světlo, horečka, malátnost nebo zvracení. Potíže mohou během několika hodin zesilovat, i když už je člověk dávno schovaný ve stínu.
Jakmile se objeví zmatenost, poruchy vědomí nebo křeče, nejde už o běžné přehřátí. Takový stav může být život ohrožující a vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.
Co dělat jako první?
Základem je dostat postiženého co nejrychleji z horka. Ideální je stinné místo nebo dobře větraná místnost. Uvolněte těsné oblečení a začněte tělo postupně ochlazovat. Pomohou vlažné obklady na krk, čelo nebo podpaží, jemné ovívání i vlažná sprcha. Ledová voda není vhodná – prudké ochlazení může organismus zbytečně zatížit.
Pokud je postižený při vědomí a není mu na zvracení, měl by pomalu doplňovat tekutiny. Nejlepší je čistá voda nebo minerální voda, případně iontový nápoj. Pít je vhodné po menších doušcích, ne naráz velké množství.
Poté je důležitý klid a odpočinek. Organismus potřebuje čas, aby se jeho teplota vrátila k normálu.
Kdy už nečekat a vyhledat lékaře?
Někdy nestačí domácí péče. Pokud tělesná teplota přesáhne 40 °C, postižený přestává komunikovat, ztrácí vědomí nebo se objeví křeče, je nutné okamžitě volat záchrannou službu. Stejně tak pokud se stav ani po ochlazení nezlepšuje nebo člověk opakovaně zvrací.
Opatrnější bychom měli být také u malých dětí, seniorů a lidí s chronickými onemocněními. Jejich organismus zvládá vysoké teploty hůře a komplikace se mohou rozvinout mnohem rychleji.
Nejlepší léčbou je prevence
Přehřátí se dá ve většině případů předejít. Základem je dostatečný pitný režim, ideálně ještě dříve, než pocítíte žízeň. Během tropických dnů je lepší omezit pobyt na přímém slunci kolem poledne a náročnější fyzickou aktivitu přesunout na ranní nebo večerní hodiny.
Velkou službu udělá také lehké světlé oblečení a pokrývka hlavy, která chrání před přímým slunečním zářením. Na výletech nezapomínejte dělat pravidelné přestávky ve stínu a průběžně doplňovat tekutiny.
Samostatnou kapitolou jsou zaparkovaná auta. Teplota uvnitř může během několika minut vystoupat na nebezpečné hodnoty. Nenechávejte v nich ani děti, ani domácí mazlíčky, a to opravdu ani na krátkou chvíli.

Čtyři mýty, kterým lidé stále věří
„Úpal dostanu jen na přímém slunci.“
Není to pravda. Úpal může vzniknout i v přehřáté místnosti, ve skleníku nebo při sportu v horkém počasí.
„Stačí vypít hodně vody najednou.“
Organismus tekutiny využije lépe, když je doplňujete průběžně během celého dne.
„Ledová sprcha je nejlepší první pomoc.“
Naopak. Příliš rychlé ochlazení může tělo zatížit. Vhodnější je chladit postiženého postupně.
„Mně se to stát nemůže.“
Přehřátí se nevyhýbá ani mladým a zdravým lidem. Riziko roste při sportu, turistice nebo fyzické práci v horku.
Nepodceňujte první varovné signály
Úpal ani úžeh obvykle nepřijdou bez varování. Bolest hlavy, nevolnost, závratě nebo nezvyklá únava jsou signály, že organismus už nezvládá vysoké teploty. Pokud včas vyhledáte stín, doplníte tekutiny a dopřejete si odpočinek, většinou se stav rychle zlepší.
Jestliže se ale přidá vysoká horečka, zmatenost nebo porucha vědomí, neváhejte přivolat lékařskou pomoc. V takové chvíli už rozhodují minuty.
Chystáte se na celodenní výlet? Kromě opalovacího krému přibalte i láhev s vodou a pokrývku hlavy. Právě tyto dvě drobnosti dokážou předejít většině případů úžehu i úpalu. A neměli bychom zapomínat ani na oči. Přečtěte si také, proč je důležité nosit v létě sluneční brýle.

Poslat článek
Tisk
Štítky: zdraví léto horko úpal úžeh první pomoc prevence