Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Nejen v dobách Emila Zátopka, ale ještě o třicet let později vynikali ve vytrvalostním běhu zejména závodníci ze severských zemí. V roce 2012 bylo výročí 60 let od Zátopkova slavného hattricku, kdy na Olympijských hrách v Helsinkách vyhrál závod na 5 a 10 km i maratón. V Praze byl ten rok hostem závodů „Zátopkova týdne“, který se koná právě na počest tohoto famózního výkonu, legendární finský běžec Lasse Virén, který se jako jediný pokusil výkon Emila Zátopka zopakovat. Na Olympijských hrách v Montrealu v roce 1976 však vyhrál "pouze" pětku a desítku, v maratónu skončil na pátém místě.

Možná za výkony Viréna, Nurmiho a dalších legendárních vytrvalců stojí styl tréninku zvaný fartlek, který vznikl právě v severských oblastech hlubokých lesů s čistým vzduchem. Samotný výraz „fartlek“ pochází ze švédštiny a v překladu znamená „hra s rychlostí“. To říká něco o tom, v čem tento styl spočívá. Příznivci sofistikovaných, vědecky zpracovaných tréninkových plánů, začali označovat jako fartlek trénink, kdy běhali střídavě krátké rychlé úseky a volný klus. Tomu ovšem my, kteří se o problematiku běžeckého tréninku zajímáme trochu více do hloubky, říkáme tempová rychlost, případně spojované úseky, nebo úseky s meziklusem. Za fartlek považujeme takový běh, jaký nám umožňuje terén, profil trati, ale také naše momentální forma a nálada. Je to úplně jednoduché. Prostě běžíme tak, jak se právě cítíme, jak se nám chce, tak trochu si hrajeme, jako když děti pobíhají po hřišti.  Při fartleku bychom se měli snažit maximálně uvolnit svaly i mysl a jednoduše běžet. Sami pro sebe, pro radost. Kdo si při fartleku měří rychlost jednotlivých úseků, nebo je dokonce plánuje, tak jednak popírá princip tohoto běžeckého stylu, a za druhé si neodpočine od tréninkového stereotypu.

Někdo si teď může říct, jak má běhat fartlek, když nemá k dispozici nedotčenou finskou přírodu. To vůbec nevadí, u nás máme taky pěknou přírodu a zvlněný terén, kde se dá fartlek dobře běhat. Ideální je přírodní členitý terén, kde se snažíme využít všechny terénní překážky k vlastnímu prospěchu. Když jde houbař nebo turista a v cestě mu leží kmen, tak se zakaboní, že ho musí přelézat. Běžec se ale ve stejné situaci zaraduje, že se mu naskytla zdarma taková skvělá překážka. Stejně jako překonávání kmenů přes cestu patří k fartleku zlézání a slézání strání, překonávání potoků, běh s kopce a do kopce, přes kořeny a přes kameny, boření se do bláta, písku, sněhu. Samozřejmě je třeba myslet i na to, co si vzít jako vhodné oblečení a obuv – všimněte si, že běžecké boty do terénu se vzorkem na podrážce jsou jednak těžší a bytelnější a také se vyrábí v tmavších a neurčitých barvách. Pokud jste zvyklí běhat večer, je dobré vzít v úvahu, že v terénu a s překážkami vám bude trvat stejná vzdálenost déle než na rovině. Můžu říct z vlastní zkušenosti, že za šera nebo dokonce potmě v lese není trénink úplně ideální. Pokud si nejste jisti, jestli vás nezastihne „pes a vlk“, raději si vezměte s sebou čelovku nebo aspoň kapesní svítilnu.

Jestliže nebydlíte u lesa, nevadí, stejným stylem se dá klidně trénovat i v městském parku. Jednou jsem měla blog s fotkami z pražského lesoparku a nějaký pán mi napsal do diskuze posměšnou poznámku, jakože v Praze říkáme trochu křoví hned les. Myslím, že kdyby třeba v Kunraticích nebo jiném „křoví“ běžel krosový závod, tak by ho humor přešel. Takže se vůbec nemusíte stydět za městské parky a lesoparky. Pro začátečníky je to naopak výborná možnost, jak se naučit běhat stylem fartlek a přitom se nezničit. Pokud je zde areál zdraví s různými překážkami, tím lépe. Jen je dobré si dát pozor, abyste  se na nich nezranili. Některé nové překážky a prolézačky schválené příslušnou komisí EU totiž působí, řekněme, poněkud krkolomně. Je to taky otázka fantazie a vynalézavosti, jak si trénink zpestřit, a jak se zabavit. Když jsem chodila v rámci tělesné výchovy na vysoké škole na atletiku, tak jsme při hodinách cvičili s kládami, které jsme si vypůjčili ze složeného metru dřeva, kam jsme je na konci tréninku museli zase složit. Ale to už by patřilo do kapitoly o posilování, o kterém si něco řekneme zase příště.