Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Bílkoviny potřebujeme, ale většinou je získáme z běžného jídla

Bílkoviny jsou pro lidský organismus nezbytné. Podílejí se mimo jiné na tvorbě a obnově tkání a jsou součástí celé řady důležitých procesů v těle. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) stanovuje pro zdravého dospělého referenční příjem na 0,83 gramu bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti za den. Konkrétní potřeba se však může lišit například podle věku, fyzické aktivity nebo zdravotního stavu.

To ale neznamená, že potřebné množství musíme získávat ze speciálních proteinových výrobků. Bílkoviny přirozeně obsahuje maso, ryby, vejce, mléčné výrobky, luštěniny, sója, ořechy a řada dalších běžných potravin. Také například skyr nebo tvaroh mají vysoký obsah bílkovin přirozeně, aniž by do nich bylo nutné protein dodatečně přidávat.

Co vlastně znamená "s vysokým obsahem bílkovin"?

Nápis na obalu není jen libovolným reklamním sloganem. V Evropské unii jsou pro podobná výživová tvrzení stanovena pravidla. Označení "zdroj bílkovin" lze použít, pokud z bílkovin pochází alespoň 12 % energetické hodnoty potraviny. U tvrzení "s vysokým obsahem bílkovin" je hranice 20 %.

O celkové kvalitě potraviny nám to však mnoho neřekne. Výrobek může splňovat podmínky pro vysoký obsah bílkovin a současně mít vysokou energetickou hodnotu nebo obsahovat hodně nasycených tuků či soli. Výrazné slovo "protein" na přední straně obalu proto není důvodem přestat číst údaje na jeho zadní straně.

Je přidaný a zpracovaný protein škodlivý?

Také kolem této otázky se objevuje řada tvrzení. Do potravin se mohou přidávat například syrovátkové, mléčné, sójové nebo hrachové proteinové koncentráty a izoláty. Jde o bílkoviny získané z původní suroviny a technologicky zpracované tak, aby byl jejich obsah koncentrovanější.

Samotný fakt, že byla bílkovina oddělena a zpracována, z ní ale nedělá zdraví škodlivou látku. Současné poznatky nedávají podklad k obecnému tvrzení, že proteinové izoláty nebo koncentráty jsou pro zdravého člověka škodlivé jen kvůli způsobu jejich získávání.

Mnohem důležitější je dívat se na jídelníček jako na celek. Představme si dva lidi, kteří za den přijmou podobné množství bílkovin. Jeden si dá například skyr s ovocem a ořechy, k obědu maso nebo luštěniny se zeleninou a přílohou, během dne třeba proteinový pudink a večer celozrnné pečivo s cottage. Druhý se snaží obsah bílkovin co nejvíce navyšovat a postupně zaplní jídelníček proteinovými cereáliemi, tyčinkami, nápoji, pudinky a sladkostmi, zatímco ovoce, zeleninu, luštěniny nebo celozrnné potraviny odsune do pozadí. Množství přijatých bílkovin může být podobné, výživová hodnota obou jídelníčků ale rozhodně stejná není.

Ani u bílkovin totiž neplatí, že čím více, tím lépe. Velmi vysoký příjem nepřináší automaticky další výhody a dlouhodobé důsledky extrémně vysokého příjmu nejsou ve všech směrech dostatečně prozkoumané. Důležité také je, aby snaha o co nejvyšší příjem bílkovin nevytlačovala z jídelníčku například zdroje vlákniny. Zvláštní pravidla mohou platit pro lidi s některými onemocněními, například s chorobami ledvin, kteří by měli vhodné množství bílkovin řešit s lékařem nebo nutričním terapeutem.

Kdy může proteinový výrobek dávat smysl?

Přidaný protein tedy není ani strašák, ani zázračná ingredience. V některých situacích může být výrobek s vyšším obsahem bílkovin praktickou možností, jak jejich příjem zvýšit. Jindy člověk potřebné množství bez problémů přijímá z běžného jídelníčku a několik gramů proteinu navíc mu žádnou zvláštní výhodu nepřinese.

Důležité je také to, co proteinovým výrobkem nahrazujeme. Pokud například místo běžného sladkého dezertu zvolíme variantu s výrazně vyšším obsahem bílkovin a vhodným celkovým složením, může jít o rozumnou volbu. Pokud ale ke svému běžnému jídelníčku začneme přidávat proteinové výrobky jen proto, že působí zdravěji, žádný zvláštní přínos nám to automaticky nezaručí.

Vyšší příjem bílkovin může mít své místo také při sportu nebo redukci hmotnosti. Ani v těchto případech však neplatí, že každý potřebuje speciální proteinové potraviny nebo doplňky. Protein sám o sobě hubnutí nezpůsobí a ani svaly nevyrostou jen díky tomu, že po cvičení sáhneme po výrobku s nápisem "PROTEIN".

Než vložíte proteinový výrobek do košíku, otočte obal

Místo velkého nápisu na přední straně se proto vyplatí sledovat celou výživovou tabulku. Podívejte se, kolik bílkovin výrobek skutečně obsahuje, ale zároveň zkontrolujte jeho energetickou hodnotu, množství cukrů, nasycených tuků a soli, případně vlákniny. Užitečné je také porovnat ho s podobnou potravinou bez proteinového označení. Někdy zjistíte, že rozdíl je značný, jindy překvapivě malý.

Proteinový boom tak nemusíme ani bezvýhradně následovat, ani se ho obávat. Bílkoviny jsou důležitou součástí jídelníčku a potraviny s jejich vyšším obsahem mohou být praktické. Velký nápis "PROTEIN" ale ještě neznamená, že držíme v ruce zdravější potravinu. Někdy je proteinová varianta dobrou volbou, jindy si stejně dobře posloužíme obyčejnou potravinou, která žádný módní nápis na obalu nepotřebuje.