Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Ve své podstatě je člověk tvor společenský, což je dáno už od pradávné historie, kdy by bez ostatních v divoké přírodě neměl sám šanci přežít. Ale i dnes kolem sebe potřebujeme mít další lidi, se kterými sdílíme své myšlenky, názory, zážitky, zkrátka svůj život.

Odpočinek pro mozek

Asi všechny víme, že pro optimální fungování potřebuje mozek dostatečné množství spánku. Někdo ho potřebuje více, někomu stačí pár hodin, ale spát prostě potřebujeme všichni. Právě během spánku náš mozek totiž zpracovává, co se událo během daného dne, pracuje na konsolidaci paměti a ukládání vzpomínek. Nedostatek spánku v dlouhodobém horizontu tyto funkce mozku narušuje, a jakmile mozek nemá klid na to, co potřebuje udělat, nemůže podávat výkony, které běžně podává.

A stejné to je s člověkem a jeho potřebou samoty.

Poznávání sebe sama

Zkrátka, jako mozek potřebuje čas na svou práci, potřebuje také každý člověk čas na poznávání sebe sama. Na uvědomování si toho, proč a jak se zachoval, proč jednal tak a tak. Lidé nadmíru kreativní ve chvílích samoty tvoří. Jinak to vlastně ani nejde – například spisovatel by mohl jen těžko něco napsat, kdyby byl obklopen lidmi a musel reagovat na jejich otázky a promluvy.

O samotě máme čas být sami se sebou, učit se se sebou komunikovat, poznávat své silné i slabé stránky a postupně přijímáme, že my fungujeme prostě takhle.

Kdo umí trávit čas o samotě a dělá to dokonce rád, je pravděpodobně sám se sebou srovnaný.

Rande s někým, koho milujeme

Představte si chvilky, které trávíte samy se sebou, jako chvilky, které trávíte s blízkou osobou. Když chcete někoho opravdu vidět, je samozřejmé, že si na něj uděláme čas, a to dostatek času, abyste si mohli pořádně popovídat, abychom něco společně prožili a abychom dali druhému najevo, že nám na něm záleží.

Samy se sebou tak ale nejednáme. Samy sebe zanedbáváme, honíme se za něčím, o čem pořádně ani nic nevíme, místo toho, abychom si udělaly čas, zastavily se a v klidu pobyly samy se sebou.

Nic se nemá přehánět. Takže jak na to?

Jako jednoznačný ideál se nabízí jógová praxe. Je zlatou střední cestou bez výkyvů na jednu či druhou stranu. Jistě není žádoucí být pořád jen o samotě, odmítat své blízké a masochisticky se uzavírat do pocitů osamělosti. Ovšem stejně tak není pro zdravou duši dobré utíkat od problémů a vlastního nitra do společnosti (obvykle jakékoliv) a přehlušovat hlas svého srdce hlasitým hovorem, hudbou a alkoholem.

Nic takového jej totiž přehlušit nedokáže. Udělejte si proto každý den chvilku čas samy na sebe, popovídejte si samy se sebou, ujasněte si, jak a proč se cítíte, o co usilujete, kam chcete směřovat a podobně.

Jde o to naučit se jen tak být, přijímat se, dávat samy sobě čas a prostor, kdy pečujete o to, aby vám bylo dobře. A na této vnitřní spokojenosti potom už jen dál pracujete, udržujete si ji, hýčkáte si ji a zaléváte ji jako tu nejvzácnější květinu.