Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Boj s extrémy

Podle statistik počet tropických dnů za rok strmě stoupá a člověk musí pravidelně čelit mnohem vyšším teplotám. To je v pásmu, kde se střídají čtyři roční období a počasí se neustále mění, na jednu stranu přirozené - pro léto jsou takové výkyvy normální, na druhou stranu jsme se ale nikdy nemuseli potýkat s takovými extrémy. A tělo pochopitelně trpí, protože každá teplota (nizká i vysoká), která vyšplhá do krajních hodnot, představuje nebezpečí. Není tedy na škodu mít na paměti pár tipů, jak se před vedrem chránit a udržet tělesné funkce v rovnováze.

5 triků

Termoregulační systém člověka funguje jako ochranná bariéra při teplotních výkyvech, kdy reguluje produkci potu a brání prochladnutí. Ne každý ho ale vnímá stejně. Někomu je ouvej už při pětadvaceti a těžkém vzduchu před bouřkou, jiný zvládá čtyřicítky levou zadní. Úžeh ale číhá na všechny, stejně tak svalová slabost, malátnost nebo angíny. Nemá smysl hrát si na hrdinu, vysoké teploty jsou nebezpečné nárazově i z dlouhodobého hlediska.

Doma je dobře

Neotvírejte okna, nevětrejte (průvan se ve vedru stejně neudělá), zatemněte a nevařte, nekoupejte se, neuklízejte. Nedělejte nic, co generuje další teplo. Teplota v místnosti by neměla být příliš nízká, klimatizace může ve finále jen uškodit, protože způsobí potíže s dýcháním a vyvolá nachlazení nebo bolesti krční páteře. Stejné je to i s větráky. Na první dobrou jde o rychlá a účinná řešení, ve skutečnosti s sebou rychlé ochlazení prostoru nese spíš jen komplikace.

Mnohem lepší je udržovat v interiéru přítmí a “zašít se každý ke svému”. Ideální je četba, společenské hry, spánek, vyrábění, černé hodinky. A až k večeru, když se ochladí, vyjít ven. Nemá smysl přemáhat se, když se na to necítíte. To je zbytečná zátěž především pro krevní tlak, jehož kolísavé hodnoty mohou napáchat velké škody i u zcela zdravých jedinců.

Stop studenému

Proti horku chladem. No, do jisté míry to může fungovat, ale všeho moc škodí. Vychlazená voda, kostky ledu, koupání ve vodě o mnoho stupňů studenější, než je vzduch, polévání se ledovou vodou. To všechno jsou možnosti, jak rychle utnout krasojízdu přehřátí. Problém je ale v tom, že organismus, který je dlouhodobě vystavený horku, musí chladnout postupně a ne šokem. To může vyvolat bolesti hlavy, mžiky, mdloby nebo nachlazení. Navíc - rychle se zchladíte, a tak tělo zapne mechanismus zase se rychle zahřát. A to je přesně to, co nechceme.

Paradoxně se v horku doporučje spíš vlažná voda. A to jak k pití (pro zmírnění teploty ji dolaďte plátky okurky nebo čerstvými malinami), tak pro koupel. Uvařit se teplý čaj opravdu není znamením toho, že jste se úplně pomátli.

Zabavte se

Vzdejte se pohybu a domácího cvičení, vyvarujte se úklidu, odsuňte divočinu v posteli i vysedávání u počítače. Zaměřte se na klidné aktivity. Co třeba přebrat staré fotografie nebo si dát turnaj v dámě, přečíst si dlouho opomíjenou knihu a přeberte šatní skříň. Jídlo si objednejte s donáškou a elektroniku nechte na těch pár dní odpočívat.

Hlava v klidu

Zdá se to jako malichernost, ale stres zvyšuje tělesnou teplotu. A to není ve vedru žádoucí. Snažte se vypjatých situací vyvarovat, nevyvolávejte je, netrapte se. Nechte rodinné spory spát, nepřemýšlejte o práci, nenuťte děti do učení. Snížená schopnost koncentrace způsobená horkem jen zvýší napětí. A pochopitelně ani žádné hádky, křivdy a telefonáty s nepříjemnými kolegy nebo pokusy o narovnání pokřivených příbuzenských vztahů.

Poťte se

Pot k tropickému dni patří. Je nepříjemný, kůže se lepí a zapáchá. Cítíte se ušmudlaní. Na druhou stranu je pot důkazem, že v těle fungují všechny procesy na jedničku. Nesnažte se za každou cenu zchladit (ani vlažné vody nesmí být moc), omezte deodoranty a nechte organismus, aby se s teplem vypořádal tak, jak je pro něj přirozené.