Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Kde se vlastně vzalo jméno tohoto měsíce? Ve většině evropských zemí se nazývá august a to na počest římského císaře Oktaviána Augusta, za jehož vlády došlo k reformě kalendáře (do té doby byl srpen šestým měsícem a nazýval se sextilis). Název srpen by mohl evokovat srp, ale není tomu tak. Žně na našem území probíhají převážně v červenci. Český srpen je bližší litevskému slovu sirpsti neboli zráti.

Srpen je druhým nejteplejším měsícem a srážkově méně vydatným než červenec, což charakterizují pranostiky: „Srpen má nejkrásnější počasí v roce." a „Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.“,  „I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.“ tyto pranostiky jen podporují tezi o teplém a hezkém srpnovém počasí.

Velký důraz je kladen na rosu, pokud je dostatek ranní rosy, je to dobré znamení „Rosí-li se v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.“ Srpen bývá méně deštivý než červenec, což krásně dokládá „Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všechno slunce vysuší.“

Dále se často objevuje spojitost s mlhami, jak ranními, tak ve vyšších polohách. Od těchto mlh se obecně odvozuje hezké počasí „Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí.“

Srpnové počasí do vyšší míry ovlivňuje září a říjen, ale i leden. Což dokládají také pranostiky „Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.“, Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno.“ a něco pro houbaře „Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.“

I srpen má na pranostiky významné dny:

• 4. srpna: „Parno na Dominika zvěstuje tuhou zimu.“ Po neobvykle teplém počátku srpna je očekávána dlouhá tuhá zima.

• 10. srpna: „Vavřinec-první podzimec.“ Trošku předčasně je tento den počítán za počátek podzimu. Počasí se spíše ustaluje a teploty jsou obecně nižší než na začátku měsíce. Sv. Vavřinec jako patron vinařů se nezapře ani v pranostikách „Když o svatém Vavřinci slunce svítí, budem dobré víno míti.“ Ne, že by jeden den měl takový význam, ale jde spíše o stabilitu následujícího počasí po tomto dni.

• 15. srpna: „Den Nanebevzetí Panny Marie pěkný čas přinese hojně dobrého vína.“ I tento den je spjat s kvalitou a kvantitou vína.

• 16. srpna: „Když prší na svatého Rocha, je pak pěkný podzimek.“  Tato pranostika sází na to, že když se v půlce srpna počasí vyprší, bude podzim sušší a stálejší.

• 24. srpna: „Bartoloměj svatý odpoledne krátí.“ Bartolomějšký svátek má v lidové meteorologii významné postavení jako přelom mezi létem a podzimem. „Pěkně-li o Bartoloměji, na pěkný podzim máme naději.“

• 28. srpna: „Svatý Augustin udělá z tepla stín.“ Tato pranostika jen dokládá nástup sestupného teplotního trendu konce srpna.

• 29. srpna: „Stětí svatého Jana – přestávají již parna.“ Což dokládá nižší teploty na konci srpna.

Teď je jen na vás pozorovat počasí nadcházejících dní a srovnávat. Z mé vlastní zkušenosti musím říct, že ne každá pranostika, ale většina z nich opravdu sedí. A navíc to jsou krásné kousky naší tradice. Milé rýmovačky, co každého potěší.

Znáte pranostiky, dáte na ně? Váš názor nás zajímá, tak pište.