Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Moje ženství se probouzelo pomalu. Jako dítě jsem ráda lezla po stromech a nosila vlasy ostříhané na krátko. S ježkem na hlavě mě ve dvanácti zastihly první měsíčky. Byla jsem zrovna u babičky na prázdninách a nevěděla, jestli být pyšná nebo nešťastná. Trochu jsem tápala, co si s novou zkušeností počít a jak se s ní svěřit mámě. Nakonec ze mě vypadlo: „Už jsem žena.“ Dneska se tomu směju a představuju si, jak se o těch pocitech budu za pár let bavit se svojí dcerou. Jak moc se těším na to „mezi náma holkama“.

 Být ženou je bezva. Neměnila bych s žádným mužským na světě.  Dokonce ani se svým synem.

Ať už „jenom“ proto, že jsem mohla nosit své děti ukryté pod srdcem, že jsem je mohla přirozeně porodit a kojit. Jsem ráda mámou. A jsem na to hrdá. Když je vyzvedávám ve školce nebo s nimi kráčím po ulici. Když se s nimi mazlím nebo vybarvuju obrázky. Když si v posteli čteme nebo povídáme příběhy. Když spolu pečeme cukroví nebo hrajeme pexeso.

Stejně ráda jsem manželkou. Miluju, když mi muž přinese květiny nebo uvaří kafe. Když mě obejme a řekne, že to bude dobrý. Když to dobrý je. Jsem spokojená, že on je hlavou rodiny, zatímco já tím krkem. Ráda jsem v životě tou křehčí. Tou zranitelnější a emotivnější. Ráda si maluju rty a ráda oblékám šaty.

A taky strašně ráda vařím a žehlím:).

Foto: http://www.freedigitalphotos.net/