Nepřehlédněte
Jak začít sportovat a přitom se nezničit V – čas nebo vzdálenost?
newsletter
Chcete být informování o nových článcích? Přihlašte se k odběru novinek
Ať žije Trautenberk.....nebo raději ne
Kdo by neznal krásný večerníček Krkonošské pohádky a závistivého Trautenberka, který proháněl Anču, Kubu i hajného. Právě na něj jsem si vzpomněla na letošní dovolené.
„To kyselo je moc kyselý......a ten bramborák je moc bramborovej!“ Tato hláška mi přišla na mysl při schůzce s naší slečnou delegátkou, když se na ni strhla lavina stížností vyprovokovaná jedním manželským párem. Personál je k nim totiž prý neochotný, protože jsou Češi a ne bohatí Rusové. Hostů v hotelu je moc a lehátek na pláži málo. S masem v jídelně šetří, zato alkoholu lijí barmani do drinků až moc. Moc je i vrabců, co mají tu drzost lézt lidem do talířů. Balená voda jeden večer došla a to, prosím, dokonce ve dvou barech najednou. A trvalo nejméně deset minut než ji doplnili. No neumřeli byste žízní za tu dobu?
Po několika dalších připomínkách jsem raději prchala, protože se mi chtělo smát a zároveň kroutit hlavou. Ti lidé snad bydleli v jiném hotelu. Ke mně a mé rodině se každý choval pěkně, měli jsme všeho dostatek a i když jsme si občas na něco trošku postěžovali, nebylo to nic, co bychom měli proč šířit dál.
Mluvili jsme s nimi potom ještě několikrát, ale vždy to vypadalo podobně. Přes den bylo pro ně moc horko, večer zase moc chladno. V moři jsou velké vlny, v bazénu pro změnu žádné. A tak bych mohla pokračovat, ale nechci si dál kazit vzpomínky.
Já jsem si totiž na rozdíl od nich jela dovolenou užít a to se vším všudy. Možná je to povahou a takoví lidé za to ani nemohou, ale jsou vůbec někdy spokojení? Musí být smutné hledat na všem jen to špatné. Jak asi u nich vypadá radost a štěstí? Jsem ráda, že já ani mé okolí podobnou vlastnost nemáme.....
Foto: http://www.freedigitalphotos.net/
Poslat článek
Tisk
Štítky: ze života povaha