Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Tato výstava, probíhající od 1.8.2013 do 31.1.1015, nabízí jedinečnou příležitost vyzkoušet si, jaké to je strávit hodinu v úplné tmě. Ale nemyslí se tím taková tma, jako když zavřete oči nebo usínáte, ale naprostá nefalšovaná tma, kterou nepronikne ani paprsek světla.

A tak jsem se jednou rozhoupala i já, rezervovala si přes internet prohlídku a šla jsem si tuto výstavu zažít na vlastní kůži. Než se sešla naše pětičlenná skupinka, tak jsem si ještě stihla vyzkoušet, jak se píše Braillovým písmem a zkusila jsem si zahrát nevidomé „Člověče, nezlob se“ a sluchové pexeso. Potom už jsme se všichni seřadili do vláčku za nevidomou paní průvodkyni a dobrodružství mohlo začít. První pocity po zatažení všech proniknutí světla bránících opon byly jen těžce popsatelné. V první řadě to byl asi šok. Šok z toho, že může takováto naprostá tma vůbec existovat. Nikdy jsem nic podobného nezažila. Mé oči nepřestávaly pátrat po záblesku světla pronikajícím skrze škvírku ve dveřích, nebo po něčem podobném, co by mi pomohlo trochu se zorientovat v prostoru – jenže ono opravdu nikde nic. Proto se postupně přidávala další velmi silná emoce, a tou byla úzkost. Přes veškerou snahu paní průvodkyně, aby zaměstnala naši mysl odpovídáním na její otázky, jsem se nemohla zbavit tisíců otázek, které mi prolítaly hlavou. 

Co když se ke mně blíží nějaké nebezpečí? Co když při prvním kroku do něčeho narazím? Co když se pustím provázku a už k němu zpátky netrefím? A co kdybych takhle měla prožít celý život? Nevíte, kdo kde poblíž vás stojí, jestli se k vám někdo neblíží a po chvíli už si nejste jisti ani tím, jestli jste přišli zprava, zleva, nebo stále jen kroužíte v bludném kruhu. A tak absolvujete jednu část prohlídky za druhou, občas narazíte do dopravní značky, občas zakopnete o patník a občas jen cítíte neuvěřitelnou úctu k průvodkyni, která každou sekundu prohlídky na centimetrovou vzdálenost ví, kde má všech pět členů výpravy, co dělají a jestli někde nemají nějaký problém, přičemž vy se jen ze všech sil snažíte podesáté nenarazit do toho, kdo jde celou dobu těsně před vámi…

Možná, že vás tato výstava přiměje být zase o trochu vděčnější za to, co berete jako samozřejmé. Možná, že se po jejím absolvování naučíte promluvit na nevidomého na ulici dříve, než jej vyděsíte svým sevřením a táhnutím přes přechod. A možná, že si jen odnesete pocit, že jste zažili něco jiného, zvláštního, výjimečného. Ať tak či tak – věřím, že tato výstava vás rozhodně nenechá chladnými, stejně tak, jako mě. Stačí jen najet na www.neviditelnaolomouc.cz, zarezervovat si prohlídku a neviditelný svět vás přivítá s otevřenou náručí.

Image courtesy of imagerymajestic / FreeDigitalPhotos.net