Nepřehlédněte
Společný orgazmus není nemožný, jen vyžaduje hodně trpělivosti
newsletter
Chcete být informování o nových článcích? Přihlašte se k odběru novinek
ZOE
Byla krásná. Stále rozesmátá a plná života. Často jsem ji sledovala na hřišti, měla podobně starou dcerku jako já. Přála si druhé dítě. Porodila syna a pak jsme se seznámily. Okamžitě jsme si začaly tykat a smály jsme se spolu.
Vloni v létě se přestěhovala a byla najednou hodně blízko. Bavily jsme se o společných sousedech a o jedné hodně staré paní, kterou já obdivovala a Zoe ji nemohla vystát. Pamatovala si ji ještě z dětství, kdy na ni a starší sestru žalovala rodičům. Nikdy by mě nenapadlo, že až dneska tu starou paní zase potkám, Zoe už tu nebude.
Zemřela v létě. Náhle a ve spánku. Nedokázala jsem to pobrat. Strašně jsem ji oplakala a její malé děti taky. Střídají se u nich chůvy, tatínek musí vydělávat. Zoe byla mladší než já a hodně mi chybí. Pořád ji vidím, jak jí vlají vlasy a jak se směje od ucha k uchu.
Žijme jako Zoe a žijme dlouho. Nejen pro to, že se to patří...
Poslat článek
Tisk
Štítky: