Nepřehlédněte
Domácí sametové likéry pro slavnostní chvíle
Jarmila (62): Covid-19 mi vzal radost i energii
newsletter
Chcete být informování o nových článcích? Přihlašte se k odběru novinek
Umíte žít okamžikem?
Musím se přiznat, že mi to občas tak úplně nejde a opravdu se za to na sebe zlobím. Možná životní zkušenosti (dá-li se o nich v mém věku mluvit), mě nutí nechávat sobě i své mysli zadní vrátka. Nebo za to může má potřeba znát a mít opravdu konkrétní plán.
A tak se mi stává, že víc než půl neděle přemýšlím nad tím, že už bude zase pondělí. V polovině dovolené se začínají nenápadně vtírat myšlenky na její závěr a vše týkající se návratu do všednodenního režimu.
A ano, minulý týden jsem se zhrozila toho, že už je srpen a začala se sepisováním seznamů plánů i nákupů před začátkem školního roku. V půlce prázdnin… Místo vidin ještě spousty volných a bezstarostných dnů, si uměle vytvářím neodkladné a opravdu důležité úkoly a nutím se na ně myslet každý den.
V období plném štěstí a radosti čekám pořád nějakou pohromu. Něco ZA TO!! Musí přece přijít něco za to, aby svět byl v rovnováze… nebo ne?? Může někdo být celý život každý den šťastný?
Naštěstí to ale funguje i obráceně. V dobách „temna“ žiju s neustálou vidinou lepších zítřků. Asi proto, že jsem prostě taková…
Ale mám PŮLROČNÍ předsevzetí. Na to, co bude, budu myslet, až to bude (i když to asi nebude vždy).
A možná mi potom dny přestanou utíkat jako splašené, nebudu neustále ve stresu. Dovolím si ŽÍT a UŽÍVAT!
A jak jste na tom vy??
Image courtesy of Stuart Miles at FreeDigitalPhotos.net
Poslat článek
Tisk
Štítky: žít okamžikem; obavy; plány