Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Nákupy jako radost a odměna

Také pro vás představují nákupy potěšení a odměnu? Zejména ženy to tak mají. I když v hloubi duše tušíme, že nakupování dalších věcí nám opravdu žádnou pořádnou spokojenost nepřinese, možná na ten kratičký okamžik, dokud neodcházíme s úlovkem od kasy. Podle odborníků má člověk přirozenou touhu nakupovat – získávat nové věci. A většinou za tím není bažení po majetku samo o sobě, je to touha po změně. Ona největší radost nepřichází tehdy, kdy si danou věc koupíme, ale v přípravné fázi, když vybíráme, plánujeme, vymýšlíme a představujeme si, jak to bude krásně vypadat. Je jedno, jestli jde o novou blůzku, auto nebo rekonstrukci koupelny. Po ukončení procesu koupě radost bleskurychle opadá. A tuto „únavu z konzumu“ řešíme jen dalším konzumem, který nás znovu a znovu žene do nákupního světa.

Vážně to potřebujete?

Většinu věcí, které si běžný Evropan koupí, vůbec nepotřebuje. Vyznavači životního minimalismu a úklidoví kouči mluví o zahlcení prostoru, ve kterém se kvůli zbytečnostem všude okolo nedá na nic pořádně soustředit. O plýtvání zdroji a neekologickém přístupu ani nemluvě.

Dobrovolná skromnost

Dobrovolná či záměrná skromnost jsou sociologické termíny označující vědomé rozhodnutí „žít pod svoje možnosti“. Jistě, není to žádná novinka, historicky se pojí s různými náboženskými a filozofickými přístupy. Zářným příkladem současnosti mohou být buddhističtí mniši, kteří žijí jen z almužen.               

Novodobí vyznavači skromnosti takhle radikální samozřejmě nejsou a jejich zkušenosti navíc ukazují, že i když se zřeknete mnoha zdánlivě nezbytných věcí, kvalita vašeho života zůstává v zásadě stejná. Heslem vyznavačů skromnosti je, že nešetří proto, aby si potom mohli dopřát něco velkého, něco, co si nemohou jen tak dovolit, ale šetří proto, aby se vymanili z kolotoče, který lidi nutí neustále vydělávat víc a víc jen proto, aby mohli víc utrácet. A dodávají, že nechtějí být závislí na tom, zaplatit si „štěstí“.                                                                

Ono opravdu nepotřebujeme tolik, kolik si myslíme. Učit se žít s méně věcmi ve finále přináší lepší pocit než sebepodařenější nákupy. A rozhodně to neznamená žít horší život a nic si neužívat. Jde jen o to, že si prostě užíváte jinak. Jednoduše a prostě. Opravdově. Bez zbytečných výdajů.

Ve skutečnosti cesta ke skromnosti a opravdové spokojenosti vůbec jednoduchá není. Když přijdete na to, že vás ani peníze ani status nenaplňují – přestože vám celý svět tvrdí opak – tak co vás potom naplní? Najít sama sebe ve skromnosti je skutečně tvrdý oříšek, ale ti, kdo se touto cestou vydali, rozhodně nelitují. A prý se cítí mnohem spokojenější.                                                   

Hloubka a smysl jako luxus

Bohaté západní společnosti skutečně vykazují rysy únavy z přesycenosti a ztrátu skutečných hodnot. Hledají se hodnoty nové – mluví se o klidu, času pro sebe, všímavosti, přírodě, kvalitních vztazích - a tyto věci se stávají těmi, o které lidé usilují. A odborníci k tomu dodávají, že toho všeho lze dosáhnout, pokud se člověk uskromní.

Co to ale přesně znamená?

Možná si pod uskromněním každý představíme něco jiného, ale v zásadě jde o to, že začneme třeba víc přemýšlet o každé položce, kterou si kupujeme. Schválně si napište nákupní seznam, pevně se ho držte, a i tak se u každé položky ptejte, jestli ji opravdu potřebujete. Je to nezbytnost nebo to chcete jen proto, že to má třeba soused, kamarád, kolega z práce? Už jen naučit se odlišit, co je skutečná potřeba a co jen rozmar, pravděpodobně váš přístup k životu a spotřebě dost změní.

A záhy zjistíte, že k životu potřebujete opravdu mnohem méně, než jste si celá léta mysleli, což vás vnitřně osvobodí. I když, nepředbíhejme. Cesta je opravdu nelehká a i vy pravděpodobně ze začátku budete bojovat s nudou až prázdnotou nebo s pocitem, že vám něco uniká nebo že ztrácíte svůj sociální status.

To podstatné

O to důležitější v životě se stává orientace na to, co vám přinese skutečnou radost a vnitřní naplnění, ať už je to procházka podzimní krajinou, rozhovor s blízkými přáteli, objetí, nebo nějaký koníček. Na tomto poli na sobě rozhodně nešetřete – hledejte hloubku, radost a smysl ve zdánlivě obyčejných věcech.

Programově se také soustřeďte na to, co už máte, využívejte to, vracejte se k tomu a hlavně – buďte vděční. Ona totiž právě vděčnost je to, co v našich životech tak často chybí. Pokud se ji ale v sobě naučíte vědomě pěstovat, dospějete k tomu, že vlastně všechno potřebné máte. Jak bohatí vlastně po materiální stránce jste.

Pěstování vděčnosti a orientace na hlubší smysl života vás pak dovede k tomu, že se vaše mysl postupně sama pozitivně přenastaví a vy se v globálu budete vnímat jako bohatí a šťastní, aniž byste se o to nějak výrazně snažili. A aniž byste museli otvírat peněženku...