Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Statistiky hovoří jasně. Ženy v Česku vydělávají v průměru o 18 procent méně než muži. Na manažerských pozicích je rozdíl dokonce 25 procent. Z toho vyplývá, že by ženy musely kvůli stejnému výdělku pracovat ročně až o 3 měsíce déle. Často je to ale proto, že ženy mnohdy čekají, že si jich „někdo všimne“. Že někdo ocení jejich přesčasy i vysoké pracovní nasazení. Že za jejich pracovitost a loajalitu se odměna sama dostaví. Jenže tak to nefunguje. Pokud i vy máte pocit, že nedostáváte adekvátní finanční ohodnocení, je na čase si uvědomit, že bez vlastní iniciativy byste na lepší plat mohly čekat věčně.

O penězích se nemluví

Některé instituce dokonce svým zaměstnancům nařizují, aby o svém platu nemluvili ani v rámci firmy ani směrem ven. Pak ovšem dochází právě k situaci, kdy zejména ženy čekají na zvýšení platu a bojí se vyjednávat. Mívají pocit, že na víc stejně nemají nárok, a kdyby ano, ocenění by už přišlo. Ale tak to opravdu není. Někdy brání lepším platovým podmínkám ostych a strach jít do konfliktu, který je ženám vlastní. Většina žen raději sklopí hlavu, než aby čelila otevřené komunikaci tváří v tvář autoritě. Ženy neumějí vyjednávat a je potřeba, aby se to naučily. Vyjednávání totiž není vrozená schopnost nebo neschopnost, je to dovednost, které se lze naučit.

Proč ženy neumějí vyjednávat?

Ženy jsou od dětství vedeny k tomu, aby byly milé, pomáhaly, nedělaly problémy a nevyvyšovaly se. To je dáno i kulturou země, ve které ženy žijí. Naše kulturní vzorce sice nejsou zdaleka ideální a na příliš ambiciózní ženy stále pohlížíme spíš s rozpaky, ale doba se mění, peníze jsou potřeba a je nutné si umět o ně říct.

Jak tedy správně vyjednávat?

Naučte se to podstatné

Při jakémkoli vyjednávání je klíčové především umět odprezentovat svou hodnotu. Právě v tom mají české ženy velké rezervy. Nikdy je to nikdo nenaučil. Pokud na tom ale začnete pracovat, časem se vám otevřou úplně jiné (a lepší) příležitosti.

Jakmile si například dokážete se šéfem sednout a po důkladné přípravě ho požádat o navýšení platu, odejdete nejen s lepšími finančními vyhlídkami, ale i s bonusem navíc. S každým absolvovaným vyjednáváním, s každým úspěchem, totiž přichází i změna ve vaší hlavě. Vědomí, že jste dobrá! Že jste to zvládla! A že se sama za sebe dokážete postavit znovu, až bude potřeba. A to se samozřejmě zdaleka netýká jen pracovních vztahů.

Na vyjednávání se připravte

• Ujasněte si, co opravdu chcete. Jedině pak může přijít změna.
• Stanovte si tři cíle - prvním je ideál (tedy váš sen, vaše nejlepší představa), druhý je realističtšjčí a třetí představuje hranici, přes kterou a pod kterou už nepůjdete.
• Řekněte si, co je pro vás možným předmětem vyjednávání a přes co už nejede vlak.
• Připravte si dobrý úvod schůzky. Na začátku pojmenujte cíl jednání a ověřte si, zda je s ním druhá strana srozuměna.
• Zkuste se co nejvíc adaptovat na osobnost druhé strany. To vám ostatně pomůže v komunikaci s lidmi nejen v pracovním, ale i osobním životě.
• Hodně se ptejte a ptejte se víc, než mluvíte. Kvalitní otázky vám přinesou informace, které jsou pro vyjednávání klíčové. Pozor na to, abyste se neopírali pouze o své vlastní domněnky.
• Ticho je jedna z nejdůležitějších vyjednávacích technik. Nebojte se ho a naučte se vydržet nic neříkat. Nemusíte hned reagovat na to, co druhá strana řekne.
• Nebojte se ani záporné reakce a připravte se na ni. Prosté „ne“ ještě neznamená konec, možná druhá strana potřebuje ještě další informace nebo důvody, proč by mělo dojít ke kladné dohodě.

Kompromis nemá být výsledkem

Pozor ovšem na to, že cílem vyjednávání by neměl být kompromis. Ten je spíš nouzovým východiskem ve chvíli, kdy se vám nepodaří najít lepší cestu. Kompromis znamená, že obě strany sice něco získají, ale zároveň se něčeho vzdají. Chcete získat, aniž byste se něčeho vzdávaly? Pak se musíte vynasnažit najít takové řešení, kdy obě strany získají víc, než kdyby jen ustoupily. Kompromis je lákavý, ale ve svém důsledku vás vede do bludného kruhu. Jestliže obě strany pravidelně odcházejí s pocitem „mohlo to být lepší“, vzniká frustrace. Oproti tomu dohoda, která skutečně zohledňuje klíčové zájmy, posiluje vzájemnou důvěru a otevírá prostor pro další úspěčnou spolupráci.

Rada závěrem

Přestaňte se bát říkat si o to, co za něco chcete. Trénujte to. Zvyšujte své vlastní sebehodnocení vždy, kdy se k tomu naskytne příležitost. Pochvaly berte vážně a samy oceňujte druhé. Tím si budujete sebevědomí a respekt a zásadně ovlivňujete to, jak vás vnímají ostatní. Nastavování hranic, umění říkat „ne“ nebo „co za to“ posiluje vaši hodnotu a postoj ostatních vůči vám. Když říkáte „ne“, nejde o aroganci, znamená to, že znáte cestu k rovnocennému partnerství.