Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Co to vlastně je?

Gluthation vzniká v játrech, ale částečně ho přijímáme také z potravy – zejména z některých druhů zeleniny, jako je brokolice, špenát, avokádo či chřest. Je tvořen třemi typy aminokyselin – cysteinem, glycinem a kyselinou glutamovou. Důležité pro něj ovšem jsou i vitaminy a minerály, protože ty ho pomáhají udržet v aktivní formě.

Glutathion a stárnutí organismu

S věkem bohužel přirozená produkce této látky klesá (v 50 letech jí máme v těle až o 70 % méně než v mládí). K úbytku přispívá mimo jiné chronický stres, znečištěné prostředí, záněty a některé léky. Produkci glutathionu oslabuje také nevhodná strava „bohatá“ na prázdné kalorie a nedostatek bílkovin.

Zaměřte se na životní styl

Jako je tomu vždy, pomocí správného jídelníčku a dostatku času pro odpočinek, můžete i hladinu glutathionu upravit a podpořit tak své zdraví a dlouhověkost. Množství glutathionu můžete podpořit buď přirozeně pestrou stravou, dostatkem spánku, pohybem a potravinami bohatými na síru, nebo prostřednictvím doplňků stravy. Pomáhá také dostatek vitaminu C, selenu a kyseliny alfa-lipoové, které podporují jeho obnovu v těle.

Jak můžete zvýšit hladinu glutathionu?

1) Jezte zeleninu bohatou na síru

Dopřejte si například česnek, cibuli, brokolici, kapustu nebo růžičkovou kapustu. Ty totiž obsahují sloučeniny, které podporují tvorbu glutathionu v játrech.                                                           

2) Doplňujte antioxidanty

Vitaminy C a E, selen či kyselina alfa-lipoová pomáhají regenerovat oxidovanou formu glutathionu zpět na formu aktivní.

3) Dopřejte tělu čas na regeneraci

Dostatek spánku, vyvážený pohyb a přiměřené lačnění snižují oxidační stres a zvyšují přirozenou produkci glutathionu.

4) Omezte alkohol, cukr a ultrazpracované potraviny

Vše zbytečně zatěžuje játra a spotřebovává zásoby glutathionu, které by jinak tělo využilo na detoxikaci a opravu buněk.

Nová výživová doporučení

Po zhruba 20 letech nás tedy čeká změna – tým pod vedením Elišky Selinger, epidemioložky ze Státního zdravotního ústavu, již pracuje na nových doporučeních, aby tak nahradily již zastaralé rady z období kolem roku 2005.                                                               

Podle Selinger se nová doporučení zaměří víc na praktické stravovací návyky a moderní poznatky o vlivu potravin na dlouhodobé zdraví. Zmizí dříve oblíbené dogma pěti jídel denně, stejně jako například přehnané obavy z pití kávy. Naopak posílí důraz na ovoce, zeleninu, luštěniny a celozrnné obiloviny, zatímco červené maso (hlavně masné výrobky z něj) a ultrazpracované potraviny se budou v jídelníčku omezovat

Nová výživová doporučení by měla být hotova v roce 2027. Poslouží jako základ nejen pro výuku výživy odbornými poradci, ale též pro stanovování norem pro školní či nemocniční stravování.