Nepřehlédněte
Soutěž o Můj Fashion Blok – zábavnou a kreativní knížku pro mladé slečny
Jako rodiče se tomu stejně nevyhneme. Jak tedy co nejlépe mluvit s dětmi o válce a jiných nepříjemných věcech života?
Jaruška (62): Vnučka je plná zloby, mám o ni obavy
newsletter
Chcete být informování o nových článcích? Přihlašte se k odběru novinek
Jarní ráno v lese
Už se Vám letos povedlo strávit brzké ráno v lese?
Když slunce jen tak nesměle vykukuje, nemusí být ani příliš teplo, les voní a všechno kolem se zelená a kvete…
Když budete mít štěstí, povede se Vám setkání jako ve filmu pro pamětníky. Mezi stromy zapraská větvička, něco bouchne a z mlází se vynoří… Kůň.
Je to úžasné překvapení, člověk by čekal jelena nebo divoké prase, ale koník šibalsky pokukuje, zatřese hlavou, zastřihá ušima a z lesa se ozve: „ Neboj, to nejsou strašidla, to jsou jen holky“.
Zase něco bouchne a kůň se nám ukázal v celé své kráse. A že to byl kůň krásný, skoro pohádkový, sluníčko se mu odráželo na bocích, na postroji se houpaly červené bambulky, na nohách měl rousy jako nějaké bájné stvoření z legend a s ladností a lehkostí baletky vytáhl z lesa strom. Nebyl to žádný klacík, ale pořádná kláda. Za koněm vyšel usměvavý pán a dal se s námi do řeči.
Dovolil nám si ho i s koněm vyfotit při práci a v té chvíli jsem věděla, jak to v lese vypadalo na přelomu minulého století.
Žádná hlučný traktor, jen podupávající koník, lesem se ozývá „Hot“ a „Čehý“, sem tam něco bouchne, občas se objeví zvědavé lesní zvířátko…a celé je to nádhera. Nic les neruší a vy máte pocit, že tak to má být.
Z lesa jsme se domů vydaly plné energie, s krásným zážitkem a s rukama vonícíma koněm.
Byl to nejhezčí jarní začátek dne.
Foto: Šárka Spáčilová
Poslat článek
Tisk
Štítky: ráno; les; kůň