Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Praví vypravěči a žvanilky vám během pár minut odvypráví dění v rodině i v televizi, minutu po minutě, až si říkáte, jak si to ten člověk vůbec může pamatovat. Nejenže pamatuje, ale bez mrknutí oka přidá i výčet všech svých zdravotních problémů. Poslouchat takový monolog je opravdu hra o nervy. Tím hůř, že těchto lidí se jen tak lehce nezbavíte.

Oni vás totiž vůbec neposlouchají a zcela ignorují vše, co řeknete. A protože tady opravdu už jde o vaše zdraví, inspirujte se, jak takového člověka „setřást“.

Nejprve chvilka trpělivosti

Žvanilkám a vypravěčům není snadné utéct, klidně vás budou pronásledovat i na toaletu, tedy v závislosti na pohlaví. Proto se doporučuje dát takovému člověku zpočátku šanci. Trpělivě poslouchejte a zkuste dekódovat, co vám chce vlastně říct. Možná se v tom proudu slov skrývá nějaká důležitá informace, která má pro vás význam.

Odborníci tvrdí, že pokud ji nenajdete do 15 minut, žádná tam není. Čtvrt hodiny je ale velmi dlouhá doba, takže samy zvažte, kolik času svému protějšku dáte. Pokud se jedná o pracovní věci, vyplatí se přeci jen vydržet a počkat.

Jestliže jste neodhalily žádné skryté poselství, jde pravděpodobně pouze o to, získat si vaši pozornost.

Nastavte časový limit

Abyste se snáze dostaly k jádru věci, nastavte určitý čas, který můžete rozhovoru věnovat (protože máte důležitou schůzku, návštěvu lékaře nebo jiné povinnosti). Když se druhý nevyjádří dostatečně rychle, je vám to líto, ale budete muset odejít. Tato technika obvykle pomůže upovídanou stranu vrátit nohama na zem.

Otočte role

Tenhle tip předpokládá, že se dostanete ke slovu. Ale jakmile k tomu dojde, už se své role nepusťte. Mluvte stejně jako druhý, o nepodstatných věcech, sdělte mu své myšlenky a s chutí odvyprávějte nějaký nudný a bezduchý příběh. Pravda, chce to trochu tréninku a výdrž, ale váš protějšek se brzy začne nudit a dostane pořádnou lekci.

Vracejte se k tématu a přerušujte hovor

Neúnavný vypravěč se neustále odchyluje od tématu, upozorňuje na různé nepodstatné věci, ulpívá na detailech, svých dojmech, myšlenkách a teoriích. Proto pokud se bavíte o nějakém konkrétním tématu, neustále mu připomínejte, o čem je řeč.

Komunikace s vypravěčem je jako maraton. Pořád vyhlížíte konec, ale ten nepřichází. Psychologové doporučují intenzivní skákání do řeči. Není to sice úplně zdvořilé, ale je to jediná metoda, jak druhému naznačit, že jeho projev je poněkud dlouhý a že i vy máte k tématu co říct.

Výhodou navíc je, že jakmile přerušíte monolog, vypravěč obvykle ztratí niť svého povídání a zaváhá. A přesně to pro vás znamená šanci začít řídit směr i délku celé konverzace.

Dejte najevo nelibost

Když mluvka mluví a vašich pokusů o dialog si nevšímá, je také na čase dát najevo znuděnost a otrávenou náladu. Obvykle zabere grimasa, zachmuřený obličej, zkrátka cokoli, čeho si druhý všimne. A grimasy, mimika a gesta většinou (na rozdíl od pokusů dostat se ke slovu) zabírají.

Poslední možnost

Poslední možnost funguje na 100 %, i když je neslušná. Proto je také tou poslední. Beze slova odejděte, případně zmizte s použitím „promiň“. Ani to sice nejde vždy, ale pokud stojíte na chodníku už půl hodiny a stále se nemůžete rozloučit, je na čase odejít. Nemějte výčitky, život je krátký, a každé promarněné minuty je škoda.

Svým radikálním řešením si možná naděláte zlou krev, na druhou stranu však máte jistotu, že příště už vás vypravěč neosloví.