Nepřehlédněte
Základní potraviny středomořské stravy a jejich blahodárné přínosy
Postele z masivu jsou neustále nejvyhledávanější — Proč tomu tak je?
newsletter
Chcete být informování o nových článcích? Přihlašte se k odběru novinek
Na setkání se svými přáteli se vždy těším a pokud se povede v předvánočním šílenství, považuji to za malý zázrak. Všichni mají naspěch a neustále honí resty v zaměstnání i doma. Všechno nás před koncem roku tak nějak dohání. Osobně si myslím, že je to pouze problém nás samotných, ale ani já se těmto pocitům nevyhnu.
Do restaurace jsem dorazila s jazykem na vestě a s hlavou plnou pracovních záležitostí. U skleničky dobrého vína jsem se uvolnila a začala vnímat příjemnou atmosféru. Naše společnost se výborně bavila do momentu, kdy se otevřelo téma facebook. Zjistila jsem, že jsem asi jediný člověk v širokém okolí, kdo nemá založený facebook. A tak jsem se zaposlouchala do hovoru ostatních a marně očekávala, kdy ke mně dorazí nadšení těch, kteří ho mají a náramně si ho pochvalují. Moje zjištění? Asi jsem jiná. Upřednostňuji osobní kontakt, kdy si lidé pohlížejí do očí, zasmějí se spolu, popláčou si, když je to potřeba, a chytí se za ruku, nebo se poplácají po rameni. Pochopila jsem, že ten malý zázrak dokáže v rukou nevyrovnaných jedinců i parádně ublížit. Máte na někoho vztek? Proč ho nepomluvit na facebooku. Potřebujete někoho náležitě zdrbnout? Hurá k facebooku. Někomu se daří v osobním i pracovním životě a vy se zrovna noříte po krk v ho....? Tak to tedy ne, je moje povinnost zaškodit mu. Soused si koupil nové auto? Proč nenapsat na facebook, že si na něj nakradl a všeobecně se to ví. Milujete někoho a on Vás stále odmítá? Tak mu to přes facebook pěkně nandám a pochopitelně anonymně, nejsem přece žádná svině. Proč zde také nezveřejnit něco ze svého soukromí, tak malinko přitvrdíme. Hop hodíme tam svoje intimní fotografie, ať se všichni pokochají našim nádherným tělem, nemáme se přece za co stydět. Hrůza. Vím s naprostou jistotou, že po téhle kratochvíli netoužím a svůj volný čas si vyplním jinak. Na rozdíl od majitelů facebooku mám život klidnější a pokud mi bude chtít někdo cokoliv sdělit, může osobně, i já tak učiním. Nechci se dočítat o sobě a o lidech, které mám ráda a kterých si vážím mnohdy smyšlené blbosti. A i kdyby se napsala pravda, je určitá hranice, za kterou se nechodí. Všichni občas v životě klopýtneme a nejsme na to pyšní, není potřeba o tom informovat ostatní.
Co dodat na závěr? Nechci, aby můj článek vyzněl jako velká kritika facebooku. Určitě se najde spousta inteligentních lidí, kteří ho využívají smysluplně. Myšlenka založit facebook byla určitě správná, jen se bohužel, jak už to tak bývá, zvrhla v mnoha případech v nebezpečnou a nechutnou záležitost.
Image courtesy of Stuart Miles at FreeDigitalPhotos.net
Poslat článek
Tisk
Štítky: Přátelé facebook pomluvy