Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Možná také patříte k lidem, kteří se celý život snaží nezklamat. Babičku, která vás jako dítě naučila dlouhou básničku proto, abyste se ředitelce školky předvedli jako obzvlášť nadané dítě, mámu, která chtěla, abyste na škole uspěli s lehkostí a bez píle, takže jste studovali po nocích s baterkou pod peřinou, později přišla na řadu snaha naplnit všechna očekávání nadřízených v práci či partnerů. I přátelé a známí si vás nějak zaškatulkovali a vy jste se možná vždy snažili naplnit představy, které o vás okolí mělo. A ve finále jste vynaložili mnoho úsilí, protože ani smýšlení svých dětí jste nemohli odmítnout. Ale je to tak dobře?

Snaha se cení?

Snaha nezklamat tolik cílových skupin je velmi náročná, navíc při ní neustále řešíte nějaké dilema – když se večer zdržíte s přáteli, manžel možná bude naštvaný, ale pejsek, toužící po ranní procházce, bude vyloženě nešťastný, pokud budete opilecky vyspávat. A když odejdete, pravděpodobně se naštve minimálně jeden kamarád.

Umění zklamat

Naštěstí, i v tomto případě se našlo řešení, které vám pomůže k životu bez neustálé potřeby nezklamat. Britský publicista Oliver Burkeman považuje „umění zklamat“ za důležitou životní dovednost, kterou bychom dokonce měli cíleně trénovat a každý den vědomě zklamat alespoň jednoho člověka! Svou výzvu Burkeman adresuje zejména všem dříčům, kteří jsou proslulí tím, že je na ně ve všem spolehnutí. Těm, kteří dnem i nocí tvrdě pracují na tom, aby si zasloužili své místo na světě, a pro které se každá nově dosažená meta stává bičem, protože od té chvíle se jí snaží dosáhnout už pokaždé.

Proč trénovat?

Cíl výše popsaného cvičení je dvojí. Jednak člověk zjistí, že drobnou negativní reakci okolí snese, a za druhé, že většinou vlastně ani žádná negativní reakce nenastane.

Nejsme zodpovědní za emoce ostatních

Autoři Koga Fumitake a Ičiró Kišimi ve své knize Odvaha nebýt oblíbený píší o tom, že naším úkolem není předvídat emoce ostatních (třeba právě zklamání nebo naštvání) a brát za ně na sebe zodpovědnost. Naší prací je řešit vlastní emoce. Třeba zrovna tu úzkost, která pramení z možnosti někoho zklamat. Samozřejmě to neznamená, že se od teď máte začít chovat jako bezcitní a bezohlední sobci. U většiny lidí, kterých se tento problém týká (hlavně u žen), jde jen o maličký posun z extrému „dříč, který se snaží vyhovět všem“ na místo, kde budou mít o něco více svobody pro to, co chtějí dělat oni sami.                                                                    

Kromě toho, přiznat si, že někoho občas můžeme zklamat, znamená také přiznat si hranice svých možností, svou nedokonalost, přiznat si, že jsme chybující lidské bytosti.

A právě ve chvíli, kdy s tímhle dokážeme žít, začíná být život opravdu zajímavý.

Takže, je-li strach někoho zklamat i váš problém, neváhejte a zkuste vystoupit ze zaběhlých kolejí. Možná zjistíte, že život je vlastně skvělý a plný možností. A že je v něm spousta místa pro věci, na které se budete těšit a s radostí si je užijete!