Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Na lepší se vždycky rychle zvyká. Ale co je v tomhle případě lepší?

Do teď jste měli pohodičku… vstávačka kolem desáté, dopolední seriály, kávička, sprcha, pyžamo až do odpoledne… Kamarádka, která se zastaví mezi svou pracovní schůzkou
a návštěvou účetní, aby si s Vámi povykládala o novinkách ve Vašich životech.

Žádný budík, vstávání za tmy, neustálé sledování hodinek při líčení ještě skoro zalepených očí… bude na Barranďáku kolona, nebude tam kolona…stihnu ještě pofackovat těch pár kousků nádobí, na které nebudu mít večer sílu?

Že Vám to něco připomíná? Ať už z vyprávění nebo dokonce z vlastní zkušenosti? Ano, je to přesně tak jak se to tváří…mluvíme tady o nástupu do nového zaměstnání. Ale ne o změně zaměstnání, ale o nástupu po delší době strávené mezi peřinami, gaučem, lednicí a sprchou.

Je to těžké, zvyknout si na nový režim, ranní vstávání, celodenní kolotoč a večerní unavený příjezd domů. Každý zmíněné změny snáší po svém, rozdílná je doba tzn. aklimatizace. Každopádně je to záhul na fyzičku i psychiku. Abyste vše zvládli, je potřeba odhodlání, chuť poznávat nové lidi, učit se novým věcem a také se seznámit s novým prostředím.

Vrátím se k první větě tohoto článku. Co je lepší? Domácí leháro – jak dlouho Vás to bude bavit? Co finance, máte naspořeno a úspory postupně slábnou…nebo sotva přežíváte? Je také možné, že tenhle problém vůbec nemusíte řešit. Nescházel by Vám dříve nebo později pocit užitečnosti, společnost kolegů, řešení úkolů, seberealizace, trošku toho pracovního napětí a stresu? Je to hodně individuální, každému vyhovuje něco jiného.

Dříve nebo později budete na dobu nezaměstnanosti jen vzpomínat se sladkým úsměvem na tváři a myšlenkou, že to bylo fajn, ale aktuální frmol má také dost do sebe ;-)

Všem, kteří mají podobnou zkušenost přeji pevné nervy, úsměv na tváři a nikdynekončící chuť do života!!!