newsletter

Chcete být informování o nových článcích? Přihlašte se k odběru novinek

Proč na sebe nejsem milejší?

 
Proč na sebe nejsem milejší?

Jako každé ráno i to dnešní vedou mé první kroky z ložnice do předsíně, kde nemohu minout velké zrcadlo. Stojím tam před ním v noční košili a šklebím se na tu osobu v zrcadle. Nebýt to já sama, tak se snad rozesměju, ale takto nad ní jen naštvaně kroutím hlavou.

 

 

Proboha, co to mám na té bradě? Ten pupínek je veliký snad jako Mount Everest! Šílené vrabčí hnízdo na hlavě, vrásky a šmouhy od špatně odlíčené řasenky, to je skoro každodenní klasika. Pak mi zrak padne níž a já se snažím zatáhnout břicho. No, ne že by to fungovalo, polštář tuku pořád vidím. Stehna a zadek se ani nesnažím zatnout, to by mi ty celulitidní krátery vehnaly slzy do očí. Ještě pohled z boku. No, taky žádná sláva. To poprsí už dávno není tam, kde bývalo před nějakými deseti lety......Ach jo, nemohlo by to zrcadlo být trochu milejší???

Slyším zvuky z ložnice, zřejmě vstává i zbytek rodiny. Nejdříve ze dveří vybíhá náš malý synek. Po ránu má moc práce, musí zkontrolovat všechny hračky a zjistit, jestli se něco od večera nezměnilo. Stejně si ale nejdřív najde chvilku zastavit se u mě a natáhnout ruce. Vezmu ho do náruče a on se ke mně na pár vteřin přitiskne. Dá mi pusu a poplácá mě svou malou ručkou po rameni. Zatím moc nemluví, ale v jeho očích vidím, že by mi rád něco pěkného řekl, kdyby věděl jak. Vzápětí prochází můj muž. Je vidět, že ještě napůl spí, ale i tak se na mě mile usmívá. Popřeje mi dobré ráno, políbí mě a řekne, že mi to moc sluší. No to jistě takto po ránu, mám chuť mu odseknout. Zarazím se ale a znovu se podívám do zrcadla. To ne zrcadlo, ale já na sebe nejsem ani trošku milá.

Nejvyšší čas to napravit a podívat se na sebe znovu a jinak. Pupínek za tu chvíli sice nezmizel, ale po pravdě z metru není už skoro vidět. Rozcuch na hlavě vypadá docela roztomile a legračně. Vrásky kolem očí mám od smíchu a to přece znamená, že jsem šťastná. Nemám míry modelky, ale mému muži se líbím a to je nejdůležitější. A vlastně i já jsem se sebou celkem spokojená, i když si pořád stěžuju. Po takové rekapitulaci se mi sám od sebe usídlil úsměv na tváři a cítím se díky němu ještě líp.

Ano, přesně tuto usměvavou osobu v zrcadle mám ráda. A odteď se s ní pokusím setkat každé ráno. Už dost zbytečné sebekritiky, je nejvyšší čas na trochu sebelásky. V mé blízkosti jsou lidi, kteří mě milují, ale nejvíc se musím mít ráda sama.

 

Foto: http://www.freedigitalphotos.net/

2014.02.18 | Martina Limbergová | přečteno: 31586x
 

Poslat článek
Tisk

Štítky: ženská duše sebekritika krása vzhled vztahy

 
archiv

Nejzajímavější články

 

Jaké jsou nejčastější chyby v péči o vlasy?

Vlasy jsou korunou krásy. Mnozí z nás však nevědomky dělají ve vlasové péči chyby, které mohou narušit jejich kvalitu a ...
 
celý článek | Lea Kubová | 2025.02.24 | přečteno: 31671x

Což takhle dát si mangold?

Máte rádi špenát jako Pepek námořník? Má tato zelenina místo nejen na vašem talíři, ale i na vaší zahrádce? Pokud ...
 
celý článek | Kateřina Pořízová | 2014.07.28 | přečteno: 31705x

ÚZKOST – STRACH, KTERÝ PARALYZUJE

Obavy, strach, úzkost jsou časté reakce u většiny lidí, kteří stojí před nějakým obtížným úkolem, například před zkouško...
 
celý článek | Tereza Nechvílová | 2019.08.20 | přečteno: 31784x

Zázrak jménem rýmovník

Podzim patří mezi nejbarevnější roční období. Vnímání přírodních krás vám ale může překazit nachlazení a rýma, které ...
 
celý článek | Kateřina Pořízová | 2014.11.06 | přečteno: 32349x
 

Portál pro ženy