newsletter

Chcete být informování o nových článcích? Přihlašte se k odběru novinek

Life is too short

 
Life is too short

Věříte na znamení? Rozhlížíte se kolem sebe a hledáte odpovědi na situace, které se vám dějí, které vás zaskočily a při kterých si připadáte na rozcestí? Znáte ten pocit, kdy přesně tušíte, jak se zachovat, co by bylo správné a přesto se vám do toho nechce? Něco podobného se mi stalo včera :-).

 

 

Rána jsou v naší rodině hektická (asi jako u většiny rodin s malými dětmi, jednou koupelnou a pevnou pracovní dobou), ale většinou se nám podaří všechno nějak zkoordinovat a skutečně opustit byt relativně včas, bez pyžama a s vyčištěnými zuby. Včerejšek mi nebyl nakloněn. Od probuzení jsem se cítila unavená, ve stresu z karnevalu ve školce, běhala jsem po bytě a házela do igelitek zbytky masek, do toho přemlouvala děti, aby se začaly oblékat, aby dojedly snídani, aby se už konečně šly obout. Můj muž se bytem pohyboval jako paní Colombová a od zazvonění budíku ho nikdo neviděl (jen v koupelně byla slyšet sprcha, pak holicí strojek a pak už nic). Když se po hodině nakonec zjevil, byla jsem s trpělivostí u konce a vyčetla mu toho hodně. Především to, že děckám nedal Marťánky a nevyndal nádobí z myčky. „Skutečně tady musím pořád VŠECHNO dělat já?!“ Bylo mi do breku. O to víc, když jsem si uvědomila, jak nechápavě kouká a vlastně jsem nevěděla, jestli vůbec pobral, co mu tím chci sdělit.

Ano – šlo POUZE o to, že jsem byla vyšťavená a hladová a potřebovala jsem obejmout. Než by to ovšem stihl, už jsme s dětmi zavírali dveře a volali výtah.

Do práce jsem se dostala včas. Potřebovala jsem dojít na poštu a cestou jsem hodně přemýšlela. O tom, že jsem muži chtěla říct, že ho mám ráda. Že jsem chtěla slyšet, že on má rád mě, oceňuje, co všechno pro rodinu dělám a bude mi víc pomáhat :-). Ha! Snažila jsem se přijít na to, jak všeho z uvedeného dosáhnout. Ptala jsem se sama sebe, jestli mám být důslednější a psát papírky se vzkazy, věcně zadávat úkoly, nebo dál čekat na to, až aspoň něco z toho mému muži dojde.

Zakuklená ve své lítosti jsem procházela kolem výlohy obchodu s oblečením a všimla si trička s nápisem LIFE IS TOO SHORT to worry about crazy things. Zírala jsem na něj a spatřila znamení. Uvědomila jsem si, že je to pravda. Koupila jsem si hned dva kusy, usmála se na prodavačku (můj první úsměv toho rána, přestože syn mě už v šatničce povzbuzoval: „Mami, sýr!“), vyndala z kabelky mobil a vytočila číslo na manžela: „Jsi moje láska a odpoledne kup chleba.“ Zasmáli jsme se oba.

Ten nápis má pokračování a věřte, že slovo LOVE v něm nechybí. Mysleme na to a mějme se bezva! Vždy život je jeden velký karneval :-).

 

Foto: http://www.freedigitalphotos.net/

2014.02.28 | Beáta Matyášová | přečteno: 30786x
 

Poslat článek
Tisk

Štítky: rodinné vztahy láska ranní rituál

 
archiv

Nejzajímavější články

 

Představujeme čistou přírodní kosmetiku

Kdo z nás by nechtěl mít zdravou a krásnou pleť po celý život. Někdo má takové štěstí, jiného ale trápí akné či pomalu n...
 
celý článek | Admin | 2020.11.10 | přečteno: 30644x

DIY velikonoční věnec

Velikonoce se pomalu blíží, počasí se taky čím dál víc jaru podobá a tak je nejvyšší čas pustit si jaro i domů. Co tř...
 
celý článek | Katka Mikulášková | 2016.03.16 | přečteno: 31123x

Co nejlépe pomůže od nachlazení?

S chladnějšími dny opět přichází i zvýšené riziko onemocnění dýchacích cest. Naše tělo začíná být oslabené někdy i výraz...
 
celý článek | Martina Limbergová | 2017.09.27 | přečteno: 30976x

Chystáme svatbu – co promyslet nejdříve?

Každá nevěsta si chce pamatovat svatební den jako ten nejhezčí ve svém životě. Než ale nastane, je potřeba vyřešit a při...
 
celý článek | Martina Limbergová | 2018.03.01 | přečteno: 30749x
 

Portál pro ženy