reklama 1 v magazínu pro ženy

Life is too short

 
Life is too short

Věříte na znamení? Rozhlížíte se kolem sebe a hledáte odpovědi na situace, které se vám dějí, které vás zaskočily a při kterých si připadáte na rozcestí? Znáte ten pocit, kdy přesně tušíte, jak se zachovat, co by bylo správné a přesto se vám do toho nechce? Něco podobného se mi stalo včera :-).

 

 

Rána jsou v naší rodině hektická (asi jako u většiny rodin s malými dětmi, jednou koupelnou a pevnou pracovní dobou), ale většinou se nám podaří všechno nějak zkoordinovat a skutečně opustit byt relativně včas, bez pyžama a s vyčištěnými zuby. Včerejšek mi nebyl nakloněn. Od probuzení jsem se cítila unavená, ve stresu z karnevalu ve školce, běhala jsem po bytě a házela do igelitek zbytky masek, do toho přemlouvala děti, aby se začaly oblékat, aby dojedly snídani, aby se už konečně šly obout. Můj muž se bytem pohyboval jako paní Colombová a od zazvonění budíku ho nikdo neviděl (jen v koupelně byla slyšet sprcha, pak holicí strojek a pak už nic). Když se po hodině nakonec zjevil, byla jsem s trpělivostí u konce a vyčetla mu toho hodně. Především to, že děckám nedal Marťánky a nevyndal nádobí z myčky. „Skutečně tady musím pořád VŠECHNO dělat já?!“ Bylo mi do breku. O to víc, když jsem si uvědomila, jak nechápavě kouká a vlastně jsem nevěděla, jestli vůbec pobral, co mu tím chci sdělit.

Ano – šlo POUZE o to, že jsem byla vyšťavená a hladová a potřebovala jsem obejmout. Než by to ovšem stihl, už jsme s dětmi zavírali dveře a volali výtah.

Do práce jsem se dostala včas. Potřebovala jsem dojít na poštu a cestou jsem hodně přemýšlela. O tom, že jsem muži chtěla říct, že ho mám ráda. Že jsem chtěla slyšet, že on má rád mě, oceňuje, co všechno pro rodinu dělám a bude mi víc pomáhat :-). Ha! Snažila jsem se přijít na to, jak všeho z uvedeného dosáhnout. Ptala jsem se sama sebe, jestli mám být důslednější a psát papírky se vzkazy, věcně zadávat úkoly, nebo dál čekat na to, až aspoň něco z toho mému muži dojde.

Zakuklená ve své lítosti jsem procházela kolem výlohy obchodu s oblečením a všimla si trička s nápisem LIFE IS TOO SHORT to worry about crazy things. Zírala jsem na něj a spatřila znamení. Uvědomila jsem si, že je to pravda. Koupila jsem si hned dva kusy, usmála se na prodavačku (můj první úsměv toho rána, přestože syn mě už v šatničce povzbuzoval: „Mami, sýr!“), vyndala z kabelky mobil a vytočila číslo na manžela: „Jsi moje láska a odpoledne kup chleba.“ Zasmáli jsme se oba.

Ten nápis má pokračování a věřte, že slovo LOVE v něm nechybí. Mysleme na to a mějme se bezva! Vždy život je jeden velký karneval :-).

 

Foto: http://www.freedigitalphotos.net/

2014.02.28 | Beáta Matyášová | přečteno: 11148x
 

Poslat článek
Tisk

Štítky: rodinné vztahy láska ranní rituál

 
archiv

Nejzajímavější články

 

Provoněné koupele nohou

Barevné listí šustí pod nohama, podzim nám přináší chladná rána, dny se pomalu zkracují, ideální čas pro rozjímání, v...
 
celý článek | Vendula Králová | přečteno: 11592x

Křečové žíly – příčiny vzniku a léčba

Křečové žíly jsou trápením, které mnoho žen řeší skrýváním nohou pod kalhotami a dlouhými sukněmi. To ovšem není sprá...
 
celý článek | Martina Limbergová | 2015.06.29 | přečteno: 12994x

Móda, kterou stvořili tři blázniví hudebníci I.

Famous Stars and Straps, Atticus a Macbeth, to jsou tři módní značky, za jejichž zrodem stojí trio muzikantů z p...
 
celý článek | Zuzana Šumlanská | 2013.01.12 | přečteno: 11640x

Kakaovo-kávové muffiny

Muffiny jsou malé sladké bábovičky známé dnes po celém světě. Zemí jejich původu je Anglie v sedmnáctém století....
 
celý článek | Sabina Stehnová | přečteno: 12246x
 

Portál pro ženy