Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Chránit, zklidňovat, léčit, to všechno pro nás mají krémy dělat. A přesně to samé si přály ženy i před staletími a tisíciletími. K našim dnešním přípravkům na pleť vedla ještě velice dlouhá cesta.

Před 6 000 lety

Ano, už tak dlouho se ženy starají o svůj obličej. Hodně se žilo venku a pokožka dostávala co proto. Sluníčko, déšť, vítr, mráz… a v teplejších krajinách útočil hmyz či písečné bouře.

Vše pravděpodobně začalo tak, jako celý historický rozvoj a většina vynálezů i v dnešní době – tedy pod heslem „zkusíme a uvidíme“.

Jako první teorii pojaly historické krásky vzhled ovoce, které se přenáší na pleť. Podle této teorie tedy například šťáva z melounu, krásně červeného, dodá tvářím svěží mladistvý vzhled. A prosím, moderní věda potvrdila, že většina ovocných výtažků pleti prospívá a meloun se dodnes používá v některých hydratačních krémech.

No a při lisování olejů, například olivového, si ženy zase všimly, že mají díky této práci hebké ruce, a začaly jej zkoušet také na pleť. Byl to skvělý nápad, protože olej nejen vracel tváři hebkost na povrch, ale také zmenšoval vrásky a působil jako ochrana proti negativním vlivům okolí.

A jak to bylo dál

Postupně se přidaly další oleje, vlastně všechny, se kterými přišli lidé přirozeně do styku. V Evropě to byl olej ricinový získávaný z rostliny skočec, který má velmi silné regenerační účinky. V Africe to byl olej arganový, přezdívaný též elixír mládí. Bylo to tak skvělé, že ve starověkém Egyptě se movité ženy i muži nechávali do svých hrobech přibalit na další cestu i balíček svého oblíbeného pečujícího oleje. Je to pochopitelné, protože i v záhrobí by měl člověk dobře vypadat.

Za to, že máme nadýchané krémy tužší konzistence, které se používají lépe než oleje, vděčíme ženám indickým. Kolem roku 1 500 př. n. l. totiž motivovaly lazebníky k tomu, aby přimíchali do olejů navíc rozpuštěný včelí vosk. Skvostná ingredience, kdo někdy vyráběl například svíčky, moc dobře to ví.

Pro vylepšení barvy pleti se pak do krémů přidala zlatooranžová kurkuma a pro jejich omamnou vůni i bylinky.

Pokrok neustává

Další stupínek představovala výroba vonných esenciálních olejů destilací párou, protože pak krémy nejen ještě lépe voněly, ate také se posílily jejich aromaterapeutické účinky.

Pokud byste mohli nahlédnout do tehdejší Číny, našli byste nejen v kuchyni, ale také v koupelně rýži. Hitem byla běloskvoucí pleť a k ní dopomáhala právě rýžová voda. To, co zbylo po oplachování rýže před vařením se nevylévalo, nýbrž používalo k péči o pokožku. Získaný roztok je totiž skvělou kombinací škrobu, bílkovin a vitamínů.

Bohatější dámy si ovšem na pleť dávaly nesrovnatelně luxusnější perlový prášek. Ale ani to nebyla trefa mimo – v nejnovějších krémových variacích současných značek ho najdete totiž také! Má pečující účinek, pleť hydratuje, ale také působí na melanin, což je barvivo, které ve větší koncentraci tvoří nepopulární pigmentové skvrny. Lesk, který je pro perly typický, samozřejmě přidává zkrášlení viditelné ihned po nanesení na tvář.

Ovšem krásychtivým Asiatkám neunikly ani mořské řasy. Ty používaly k čištění pleti – a dělaly dobře. Dnes už jistě víme, že mají detoxifikační, ale také zpevňující vlastnosti.

Hojně se využívaly různé květiny, olejům i krémům dodávaly vůni, některé i barvu.

Trvalo to staletí, ale nakonec jsme se v minulém století dopracovali ke kosmetice, jak ji známe teď, tedy krémy a olejíčky z přírody i z laboratoří. Ale asi to není špatně, protože moderní věda například dokázala odhalit, jak účinné složky oddělit a dostat je do hlubších vrstev pleti. Využívá se fotonová terapie, mikrojehličkování a mnoho dalších neinvazivních metod, i když ani plastické operace nemůžeme jen tak odsoudit. Protože to nejdůležitější je, aby se žena ve svém těle cítila pohodlně, sebejistě a s pocitem, že je krásná.

A o to tady celá ta tisíciletí jde v první řadě!