newsletter

Chcete být informování o nových článcích? Přihlašte se k odběru novinek

Jak začít sportovat a přitom se nezničit V – čas nebo vzdálenost?

 
Jak začít sportovat a přitom se nezničit V – čas nebo vzdálenost?

Výhoda běhání spočívá v tom, že patří mezi přesně měřitelné sporty. Výkon běžce nezávisí na názoru rozhodčích jako v krasobruslení, ani na tom, jestli rozhodčí viděl ofsajd, míč v síti či na lajně jako při fotbale, volejbale nebo tenise. Přesto se při běhání občas taky švindluje.

 

 

Asi před dvěma lety se řešil případ běžce veteránské kategorie, který se pravidelně umisťoval na stupních vítězů, všichni ho obdivovali, blahopřáli mu, dávali ho za vzor mladým. Bohužel, výborné výsledky, kterých dosahoval, nebyly výsledkem mimořádného talentu nebo tvrdé přípravy, ale výsledkem podvodu. Při závodech v terénu, kdy jsou rozhodčí hlavně v cíli, a na trati je jen několik kontrol, není velký problém si „omylem“ zkrátit trať. Třeba při maratónu jsou běžně závodníci tak daleko od sebe, že běží část závodu úplně sami. Občas se skutečně stane, že je trasa závodu nedostatečně značená, závodníci zabloudí a zkrátí (prodlouží) si trať opravdu omylem. To ovšem nebyl tento případ. Ostatním závodníkům bylo někdy divné, že přibíhá do cíle náročných závodů, nezpocený a bez známek únavy. Bylo to hlavně při bězích do vrchu, kde se závodí v kopcovitém, lesnatém, zarostlém a celkově nepřehledném terénu. Jak už to bývá, nakonec „spadla klec“, když si ve svojí hamižnosti (vítězové dostávají často peníze nebo hodnotné věcné ceny), zkrátil trať při mistrovství republiky veteránů v maratónu. Přece jen pražský park Stromovka nejsou Šumavské hvozdy, a tak se našli svědkové, kteří si všimli, že vynechal některé úseky trati. Muselo se najít dost důkazů o jeho vině, protože nejde někoho diskvalifikovat jen tak na základě jednoho svědectví. Nakonec ale byl usvědčen a mistrovský titul a medaile byly předány dalším (poctivým) závodníkům v pořadí.

Na příběhu je vidět, že správné měření času i vzdálenosti je při běhání důležité. Samozřejmě to platí při závodech, ale pokud jde o trénink, tak jsou stále různé názory na to, jestli měřit či neměřit, a pokud měřit, tak co. Tím „co“ myslíme, jestli vzdálenost nebo čas. Přidám proto svůj názor, nebo chcete-li, doporučení na toto téma.

Někteří trenéři radí běhat po určitou dobu, tedy měřit si čas nikoliv vzdálenost. Je to taky cesta – výhoda je, že když nevíte, jakou vzdálenost běháte, tak se nemusíte stresovat tím, jestli neběžíte příliš pomalu, respektive pomaleji než minule, než tréninkový partner, než doporučuje plán. Raději si však od začátku zvykněte běhat určitou vzdálenost. Dokonce i v případě, že si neměříte čas, tak má smysl, když budete znát uběhnutou vzdálenost. Má to nejméně dvě výhody. Pokud si budete měřit čas, za který uběhnete trasu známé délky, můžete dobře sledovat svoje pokroky, a pokud se k tomu někdy odhodláte, tak se budete moci připravit i na závod. Druhá výhoda je, že budete mít jistotu, že jste určitou tréninkovou jednotku skutečně absolvovali, což je důležité pro motivaci. Pokud si budete měřit jen čas a nikoliv vzdálenost, tak to má naopak podstatnou nevýhodu. Uvedu příklad. Řekněme, že už dokážete běžet vcelku 10 minut. Přidáte si tedy a budete běhat 15 minut. Jenomže to, jakou vzdálenost uběhnete za daný čas velmi závisí na vaší momentální kondici, i řadě dalších okolností, takže vůbec nemusíte za 15 minut uběhnout víc než za deset. Já třeba trénuji na okruhu dlouhém 15 km a rozdíl v době, za jakou ho zvládnu, je až 15 minut.  Závisí na tom, co jsem dělala před tréninkem, jestli jsem seděla u počítače nebo chodila po obchodech, jestli jsem běžela závod (a jak dlouhý), v jaké jsem fázi tréninkového cyklu, jestli na mě neleze chřipka, ale také na počasí a dalších okolnostech, které s tréninkem zdánlivě nesouvisí (třeba, jestli mě někdo naštval). Pokud tedy běháte jen po určitou dobu a neznáte vzdálenost, tak můžete získat klamný pocit, že se zlepšujete, i když to nebude pravda.

Na druhou stranu znám závodní běžce, kteří trénují (někdy i závodí) zásadně bez hodinek. Je to určitě individuální, nicméně začátečníkovi doporučila následující postup. Zpočátku, řekněme první tři měsíce, běhejte na okruhu, kde znáte vzdálenost (stačí přibližně), a nemusíte si měřit čas. Později si berte hodinky, klidně stačí na běžné nošení, jen abyste si udělali představu, jak dlouho vám trvá uběhnutí určité vzdálenosti, a jestli běháte stále stejně rychle, rychleji či pomaleji. O rychlosti a tempu běhu si řekneme příště.

 

2014.04.13 | Eliška Anna Kubičková | přečteno: 11191x
 

Poslat článek
Tisk

Štítky: kondiční běh; sport pro všechny

 
archiv

Nejzajímavější články

 

Zacyklená

Jsem extrovert. Se vším všudy. Nedělá mi problém dát se s někým do řeči – naopak – většinou mě to tě...
 
celý článek | Beáta Matyášová | 2013.06.13 | přečteno: 13694x

Svatební kvíz

Jaký druh svatby chcete? Udělejte si následující kvíz. Odpovědi odhalí Vaši vnímavost jako nevěsty. ...
 
celý článek | Ing. Pavlína Kalamárová | 2014.01.23 | přečteno: 12013x

Proč se vyplatí nechat si vyrobit kuchyň na míru?

Zařizujete zbrusu novou kuchyň nebo rekonstruujete tu starou? Pak vám jistě leží v hlavě otázka, zda zvolit levnější ...
 
celý článek | Martina Limbergová | 2014.12.06 | přečteno: 11247x

Mikiny s vtipným potiskem baví celé Česko

S příchodem podzimu je pohodlná mikina naprosto nepostradatelnou součástí každého šatníku. Do školy, do práce, nebo a...
 
celý článek | Kateřina Pořízová | 2015.09.26 | přečteno: 13887x
 

Portál pro ženy