Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Ve svém okolí jistě máte spoustu rozvedených dvojic, ale i těch, které spolu vydržely už od mládí a teď se těší z pravnoučat... Zůstat s jedním partnerem celá léta není samozřejmě nic snadného, ale jde to – nikoli na sílu, chce to pochopitelně ten správný základ. Ale když se to povede, jen máloco dá člověku tak velkou životní oporu. Pojďme se společně podívat, co na to psychologové, ale hlavně ti, kterým partnerský vztah vydržel po dlouhé roky.

Je potřeba to zvládnout i bez růžových brýlí zamilovanosti

Je naprosto normální, že v zamilovanosti vidí člověk toho druhého vždy v lepších barvách a nechce si připustit jeho horší stránky. Časem se ale tento zbožňující pohled mění a vy si musíte chtě nechtě přiznat, jaký váš partner opravdu je. A jestli to s ním půjde, zda na sebe nebudete narážet v podstatných věcech a zda oba dokážete vzájemné střety „rozdýchat“ bez větší újmy na vztahu.

Zejména romanticky založené ženy se snaží toho druhého změnit a věří, že to dokážou. I muži ovšem mají pocit, že svou láskou dokážou partnerku proměnit. Bohužel je to naivní, někdy dokonce chybí dostatek respektu k osobnosti toho druhého. Změnit partnera či partnerku od základů nemůžeme, jde jen vyladi vzájemné povahy a nastavení. V každém případě je podstatné si uvědomovat, že žádný vztah není bez komplikací, hádek a vzájemného vyjasňování si názorů a postojů. Ani by to nebylo normální a možné, protože dohady a vysvětlování zažívá člověk s rodiči, přáteli, kolegy a kolegyněmi v práci či se sourozenci, a to v jakémkoli věku. Manželství není žádnou výjimkou. A myslet si něco jiného by znamenalo, že vám růžové brýle zůstaly na očích. Vztah není o tom vidět jen to dobré a vždy uspoupit, „protože...“, vždy je potřeba se nějak domluvit, což je skutečný základ úspěchu.                               

Respektujte druhého i sebe

Vztah může dobře fungovat jen tehdy, když se partneři navzájem respektují. Co to ale konkrétně znamená? Podstatou je chápat toho druhého, ale nezapomínat ani na sebe, svoje potřeby a názory. Není možné potlačit sebe natolik, aby byl doma klid. Stejně tak ale nejde, vždy si za každou cenu prosazovat svou. Určitá pravidla by se měla nastavovat už v době zamilovanosti, kdy je jeden pro druhého ochoten a schopen udělat téměř cokoli, vyjít mu vstříc. Už tady se formuje povaha další podoby vztahu a dominantnější partner by si mohl zvyknout, že bude vždy po jeho.

„Nenechte zapadnout slunce“

Stará moudrost praví, že pohádat se je samozřejmě možné, ale ani nad hádkou byste neměli nechat „zapadnout slunce“. Zkrátka že je dobré se při běžných neshodách usmířit ještě ten samý den. Jinak vše naroste do větších rozměrů a citlivější lidé si s delším časovým odstupem začnou vytvářet myšlenkové konstrukce, které vůbec ničemu nesvědčí.

Není naopak žádnou ostudou, pokud své konflikty začnete řešit třeba i s odborníkem. Nikdy ale nevytvářejte nátlak, jestliže váš partner terapeutickou péči odmítá. Začít můžete chodit jen sami, i to vám rozhodně neuškodí, ale navíc když váš partner uvidí, že vám to pomáhá, kdo ví... třeba se ještě velmi rád nakonec sám a dobrovolně připojí.

Bez odpouštění to nejde

Často slýcháme, že někdo říká: „Odpouštím, ale nezapomínám.“ Je to trochu protimluv, protože ten, kdo si v mysli nechává a hýčká nějaká příkoří, těžko kdy mohl odpustit. Během let dochází mezi partnery k mnoha vážným problémům, někdy tak vážným, že rozchod či rozvod jsou jediným řešením. Ale mnoho párů se dokáže přenést i přes nevěru, těžkou žárlivost či cholerickou nebo hysterickou povahu jednoho z nich. Jistě, pokud dochází k domácímu násilí či vyhrožování a každodenním scénám, vztah už asi zachránit nepůjde. Ale do jisté míry se vždy dá prostě „nenechat zapadnout slunce“ a v tom druhém stále nacházet tu dobrou stránku, to podstatné, proč už jste spolu vydrželi tak dlouho.

Psychologové tvrdí, že v současné době to obvykle funguje tak, že mnoho lidí utíká z manželství či partnerství hned, jakmile dojde na běžné neshody a nedorozumění. A ačkoli se partneři k sobě opravdu hodí, neumí nebo nechtějí nic řešit, nemají dostatek nadhledu ani náhledu na danou situaci a neumějí odpouštět. Ano, není to snadné a vyžaduje to dostatek vůle, překonávání sebe sama a ochotu do vztahu investovat, což dnešní mladá generace moc nezvládá. Lidé jsou zvyklí na okamžité uspokojení bez vlastní námahy, nedokážou snášet diskomfort a také míra sobectví stále stoupá.

Je škoda, že se pak rozcházejí i lidé, kteří by měli šanci prožít spolu klidně celý život. Ono „odpustit“ je možná vůbec ta nejtěžší věc v životě. Jenže bez ní dlouhodobé vztahy nikdy trvat nebudou.