Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Kolikrát zírám na svoje děti a nestačím se divit. Zírám na vzteklouny a nechápu, jak se můžou vynervovat takovou hloupostí. Vysvětluju a uklidňuju. A pak přemýšlím. Především o sobě.

Nejsem vlastně jiná. Naopak, možná jsem ještě horší. Tak třeba zážitek starý skoro rok. Loňský festival Mezi Ploty a moje čtení z prvotiny Klára nad propastí. Nepřejte si vidět, co všechno tomu sobotnímu odpoledni předcházelo. A co hůř – co po něm následovalo.

Kadeřnice, kosmetička, pedikérka a já v hlavní roli. Děti u babičky a manžel na zabití. Přestože se jenom snažil vrátit mě na zem. Desetkrát převléknout, než jsem konečně jakž-takž spokojená. Tisíckrát si v hlavě přehrát, co budu říkat, zatrhnout si, co budu číst. Oběd se mi obracel na jazyku a tréma brala za své.

Dopadlo to klasicky. Na čtení přišel JEDEN starý pán. Na čtení pro ženy! Ke všemu byl hluchý a já mu četla. Do mikrofonu, přestože toho jsem se ještě ráno bála skoro nejvíc. Líbilo se mu to a říkal, že jsem krásná. Taky, že jsou lidi hloupí, že si to nechali ujít. Konkurence byla holt veliká. Venku sluníčko a v Modrém salonku zatažené závěsy. Co na tom, že Viewegh měl přede mnou narváno.

Vypotácela jsem se ven a hledala muže. Chtělo se mi plakat, chtěla jsem se opít a taky zahrabat. Nakonec jsem neudělala nic z toho. Všimla jsem si nenápadného stánku a v něm placek s připínáčkem „Udělejte z komára velblouda“. Nic tuhle situaci nemohlo vystihnout víc! Placku jsem si koupila a přispěla tím na dobročinné účely. Připíchla jsem si ji na tašku a začala se smát. Došlo mi, že o nic nejde.

Za chvíli dorazil Nejdražší. Objal mě kolem ramen a pozval na kafe. A večer se se mnou pomiloval.

Se mnou. Přestože nejsem nejslavnější spisovatelka světa. A třeba právě proto:).

Foto: http://www.freedigitalphotos.net/