Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

 

Při další příležitosti a touze létat se mi naskytla možnost využít jednu z již mála přímých linek z Brna za lichotivou cenu, takže netrvalo dlouho a dal jsem si i tuto linku na seznam odzkoušených. Byť teda let byl s Wizzem, pro mnoho lidí čím dál méně oblíbenou společností, a přestože jsem již do Eindhovenu letěl před několika lety, ideální víkendové časy letů mi dali možnost na tuto nabídku kývnout.

Přílet do Eindhovenu byl v pátek večer, nezbylo tedy mnoho času na nějaké prohlídky města, navíc infocentrum hned u vlakového nádraží, kam jsem z letiště autobusem přijel, bylo už zavřené. Nastartoval jsem tedy navigaci a štrádoval si to k mému ubytování. Nicméně už po cestě autobusem na vlakové nádraží v centru města jsem viděl slavnou osvětlenou kouli postavenou společností Phillips na počest jejich síly a společnosti, která v tomto městě sídlí (teď už spíše sídlila). Také pěškovýletem k lokalitě ubytování jsem prošel v podstatě už večer osvětleným centrem města, kam jsem se druhý den ráno vrátil. Vyfotil a prohlídnul jsem si základní zajímavosti a dal se na vlak do Rotterdamu, města studentů, jednoho z největších přístavů v Nizozemí a také, jak říkají nizozemci, města, které je díky Amsterdamu neprávem opomíjeno.

V Rotterdamu jsem se vydal do infocentra pro mapu, kterou mi tedy za euro prodali. Nicméně mapa to byla dobrá a podrobná, dalo se podle ní zahájit prohlídku města. Prošel jsem hlavní třídy, místní tržnici a kostel, došel až k řece a podél ní se vydal směrem k přístavu. Po cestě jsem minul asi nejznámější památku Věž Euromast. Od přístavu jsem se vydal zpět k centru a ještě zabočil směrem k známé lodi De Rotterdam, kde mě tedy uchvátil podchod z jednoho ostrova na druhý nikoliv pro auta (ty mají mosty a svůj tunel), ale pro cyklisty a pěší. Taky mě uchvátili nizozemské železnice – želzniční spojení po celém Nizozemí a nejen po něm opravdu každou chvilku luxusními vlaky (asi něco, jako u nás CityElefant) se zásuvkami, internetem zdarma a naprostou přesností bez zpoždění. Spojení mezi Rotterdamem a Amsterdamem každých 20-30 minut celý den mě taky nepřestalo udivovat a přestože vlaky byly dokonce dvoupatrové, pořád byly plné lidí.

Po příjezdu do známého Amsterdamu jsem se vydal na pochod k hotelu nedaleko Rijksmusea s díly Rembrandta a dalších umělců a muzea Van Gogha. Cesta stále stejnými uličkami a po stále stejných mostech okolo kanálů mi zabrala dobré skoro 3 hodiny času s několika zdtraceními se. Naprosto zmrzlý jsem nakonec dorazil.

Druhý den jsem vyrazil hned z rána do Rijksmusea , abych se kulturně trošku vzdělal a zapamatoval si vzhled alespoň základních děl: Rembrandt: Noční hlídka, známá díla od Veermera a dalších . Bylo to ucházejícně dlouhé, ale naprosto mě zde fascinovaly hodiny Maartena Baase - Grandfather Clock, které prostě někdy chci sehnat (alespoň ve zmenšenině) domů. Potom jsem vyrazil do centra města, kouknout na náměstí Dam, známou ulici plnou Cofee shopů nedaleko nádraží Nieuwendjik a taky jsem se nechal místním „odborníkem“ zavést do mnou zatím neprobádaných koutů Red Light District, kde jsem poprvé uviděl taky ženy mladé, pěkné a ne jako posledně. Teď už tajné uličky znám a můžu si přinejhorším přivydělávat průvodcovstvím pro určité typy turistům taky :-) Další cesta na hotel už mi trvala hodinu a půl a po cestě na autobus na letiště něco málo přes půl hodiny. Tak to tady dopadá, když už se trošku v cestě vyznáte.

Ještě bych podotknul moje neutuchající udivení z konkurenční ceny Teravission, která tu jako jediná na letiště v Eindhovenu jezdí. Cena jednosměrné jízdy je kolem 25 EUR a to je zcela určitě nejdražší jízdenka na letiště, kterou jsem kdy kde zažil (včetně porovnání s Brussel Charleroi a nebo Paris Beauveais).

Celkové hodnocení: 7 z 10ti

Úroveň angličtiny: 9 z 10ti