Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Údajně je pro (znovu)začínající běžce důležité nepřepálit start. Tudíž běhat pomalinku, téměř krokem (v případě velkého boje klidně přejít na chvíli do chůze). Jo, to by šlo. Pokud se oprostím od toho, že VŠICHNI, co kolem mě proběhli, byli rychlejší a někteří mě dohnali i v "druhém kole". No co, profíci.

Dalším pravidlem je nevšímat si nechápavých pohledů neběhavých sousedů z nejbližšího okolí vašeho bydliště, tedy pokud nežijete v centru běžeckých maniaků. Což já tedy ne. Takže znovu. Neřešit to. Bez ohledu na současnu barvu vašeho obličeje, měnící se v závislosti na délce vašeho běhu. A taktéž bez ohledu na (ne)techniku vašeho běhu, která se taktéž horší s každým (kilo)metrem v pudu sebezáchovy vašeho nebohého trpícího těla, které vysílá do mozku S.O.S. zprávy. Výborná "zeď" mezi vámi a okolním světem má podobu sluchátek a hudby v ipadu.

Za třetí by začátečník neměl běhat denně. Což mi problém nedělá, neboť po každém běhu se potřebuji aspoň jeden den vzpamatovávat.

Během svých běžeckých průzkumů jsem v podobě vlastní zkušenosti vydala další pravidlo, a to nejíst před během. Tedy pokud běháte hned ráno po probuzení, něco málo si samozřejmě zobněte (banán a mandle,...), ale odpoledne nebo večer to vážně nedoporučuju. Vyhnete se tak pocitu, že vás s každým dopadem chodidla bolí všechny vnitřnosti, že v příští minutě budete zvracet do příkopu, případně že vás budou pronásledovat zažívací obtíže. Takže to fakt nedělejte.

Běh ze začátku moc a moc bolí. Prý je ale důležité vydržet a po čase by nám tato sportovní aktivita měla energii vracet. No, jsem tedy zvědavá. Každopádně nic se nevyrovná pocitu po běhání, kdy své rozklepané tělo dopravíte do sprchy a plácáte se po ramenou, že jste to zvládli.

Image courtesy of hyena reality at FreeDigitalPhotos.net