Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Obvykle se používala přírodní bylinná kosmetika, ale došlo i na poměrně neobvyklé prostředky.

Ačkoli ideál krásy se měnil a mění, jak už jsme se tomu ostatně věnovali v jiných článcích na téma krásy v průběhu historie, některé znaky zůstávají nadčasové a zřejmě souvisí s naší podvědomou potřebou, aby náš protějšek byl dostatečně zdravý, silný a mladý pro zrození potomků. Patří sem hezký úsměv, výrazné oči, symetrický obličej, rovné zuby, přiměřeně vypracované tělo a krásná pleť.

Není tedy divu, že se u lidí velmi brzy vyvinula touha zachovat si věčnou krásu a nacházet prostředky, jak si k ní dopomoci.

Péče o pleť je stará jako lidstvo samo

Možná to zní neuvěřitelně, ale jeskynní nálezy dokazují, že už v době kamenné lidé používali různé oleje a rostlinné esence. Známým faktem je, že staří Egypťané se starali i o krásu svých mrtvých, a pro jistotu jim do hrobu dávali i několik kosmetických přípravků.

A už tehdy se vědělo, co na pleť opravdu zabírá. Rostlinný olej ze semen moringy, který je plný antioxidantů, v současné době znovu objevujeme. Stálice aloe vera byla považována za elixír mládí a krásy už v období královny Nefertiti a Kleopatra zase sázela na oslí mléko, aby si udržela pružnou pleť.

Římský lékař průkopníkem kosmetické péče

Jméno Galén si bezpochyby spojujeme se starověkou medicínou a novými objevy na tomto poli. Římský lékař Galén ale zdaleka překročil hranice pouhé medicíny, když ve 2. století př. n. l. vyvinul takzvaný „studený pleťový krém“. Jednalo se o směs olivového oleje, včelího vosku a růžové vody, tedy přísad, které jsou dodnes základem mnoha hydratačních krémů a krémů proti vráskám. Přísady krémů se mezi lidmi doplňovaly o různé bylinky a přírodní složky, ale šlo spíše o „tajné operace“ v dobách, kdy byla kosmetika a přehnaná péče o vzhled odsuzována, o líčení ani nemluvě.

Od přírody k jedům

Ovšem, je jisté, že zdaleka ne všechny látky, které se v průběhu doby používaly ke kosmetické péči, byly tak neškodné jako květinová voda či bylinné výtažky. Jak už jsme zmiňovali v článku o make-upu, například v období renesance se k ošetření pleti používala jedovatá rtuť a v době viktoriánské se pleť čistila arzenem. A aby toho nebylo málo, po objevení radia v roce 1898 se objevily mnohé kosmetické přípravky s touto přísadou, které slibovaly paradoxně oslnivou krásu.

Na druhou stranu, taková císařovna Sisi se o svou pleť opravdu postarat uměla. Její proslulé pleťové masky obsahovaly řadu zdravých produktů, jednou z nejzajímavějších byla kombinace jahod a telecího masa. Živočišné produkty se ostatně v kosmetické péči hojně využívaly i ve 20. století.

Kolagen pocházel ze skotu a prasat, kyselina hyaluronová z kohoutích hřebenů. Od 60. let minulého století nastal rozmach vědeckého bádání na poli kosmetiky, a tak byly živočišné složky nahrazeny přírodními a plně veganskými.                                                         

Moderní doba a tradiční léčivky

V novém tisíciletí se toho v kosmetickém průmyslu odehrálo hodně. Využívá se všeho, co moderní technologie nabízejí. Ošetření obličeje ultrazvukem, hydroabraze a další vychytávky, samozřejmě včetně chirurgických zákroků.

Jenže i trend, který se navrací k původním osvědčeným metodám, je velmi výrazný. Tradiční účinné látky a léčivé rostliny, jako je právě například olivový olej, aloe, růže či měsíček lékařský se vracejí do moderní přírodní kosmetiky v inovativních recepturách, kde mohou naplno rozvinout své účinky.

A existuje i odvětví takzvané biomimetiky, které se snaží propojit přírodu a technologie. Vědci se snaží odkoukat ty nejlepší triky z přírody a využít je pro kosmetický průmysl. Například studium pouštních kaktusů povede k tomu, že dosáhneme té absolutně nejlepší hydratace.

Inu, co na to říct. Skvělé, že?