Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Nejprve jsem ke knize přistupovala trošku skepticky, přece není nic špatného na tom, konstatovat negativní fakt, nebo si prostě upustit páru, když už toho máte tak akorát plné zuby! No, to není… sice tu autor tvrdí, že to upouštění páry a vzteku tím, že se pořádně rozvztekáte, je spíš než úlevou, rozdmýcháním emocí a v podstatě nám to škodí, ale budiž – možná jsme i každý jiný a pokud si v tom vzteku pak nebudeme znovu lebedit, tak se myslím nic nestane. Někdy větším napětím můžeme uvolnit to malé, chronické napětí. Co je ale důležitější, postupně jsem se dozvídala, jaký je rozdíl mezi stěžováním si konstruktivním a nekonstruktivním.

A najdete tu neuvěřitelné množství odstavců a částí jednotlivých kapitol, které vás doslova zasáhnou. Které obsahují drobné, a přitom tak zásadní fakta a pravdy, ze kterých si – oddechnete. Protože dávají dohromady něco, co člověk tuší, ale… vlastně i k tomu stěžování a brblání jsme bičováni někdy i okolím. Když si ostatní stěžují kolem vás, je celkem přirozené, že začnete taky. Už jen tak nějak podvědomě se naladíte, ostatně i z praktického hlediska. Nikdo nás moc neučil přijít doprostřed stěžovacího kroužku mrzoutů a začít tam říkat, v čem se mám fajn a dobře.

Pozor, ale nesnažte se pod vlivem této knihy někoho dostrkat ke změně… tohle je proces pro každého velice individuální.

„Prvním krokem k jakékoliv pozitivní změně je přijmout současný stav. Když budeme někoho ke změně strkat a tlačit, jenom ho tím zatvrdíme a o to víc se takový člověk bude držet dosavadního postupu.“

Mohu potvrdit, že přijmutí současného stavu, ať je to sebetěžší fáze celého procesu, přinese dříve či později úlevu. A otevře nejen škálu toho, co i tato situace přináší dobrého a ukáže i cesty ven, cesty jinam, cesty, které jsou rozvíjející, ale které bychom s očima zaslepenýma vztekem a smutkem z toho, co žijeme, co jsme třeba nuceni žít, neviděli. Najednou nám mozek začne pracovat mnohem efektivněji a snadněji najdeme řešení ze všech situací, na kterými bychom jinak jen bezmocně plakali jako nad rozlitým mlékem. A hlavně, stěžování nezmění druhé, nedonutíte je tím být lepší:

„Jedním z mýtů, které se tradují o stěžování si, je, že když si budeme stěžovat, dosáhneme tím toho, že se lidé změní. Ale ještě nikdo se nezměnil k lepšímu na základě toho, že jste si na něj stěžovali. Ani vy ne. Když si na někoho stěžujete, pranýřujete ho za určité chování, ale přitom daného člověka s jeho nežádoucím chováním o to více spojujete. Vede to k tomu, že ho v jeho chování jen utvrdíte.“

Jednoduše shrnuto, když si budete s kamarádkami stěžovat na to, že „všichni chlapi jsou k ničemu“, není divu, že pak přijdete domů a na pohovce vám bude ležet nějaký ten budižkničemu.

Takže… vezměte si fialový náramek, který je ke knize přiložen, a zkuste to. Zkuste si nestěžovat, pečlivě promýšlet to, co si honíte hlavou, a pokud si postěžujete, přehoďte náramek z jedné ruky na druhou. Tím si lépe zafixujete chvíle, kdy plevelíte svou mysl. A možná zvládnete za půl roku těch 21 dní s náramkem pouze na jedné ruce!

O autorovi:

Will Bowen je motivátor, řečník, autor. Jeho nestěžovací projekt obletěl celý svět a se svými ambicemi ve svém rozletu neustává. Musíme uznat, že takový nápad je rozhodně přínosem už jen z toho důvodu, abychom lépe pochopili pohnutky stěžovacích vět a nálad. Tím jednoduše najdeme i klíč k jejich řešení. Napsal na toto téma pět knih a ty byly přeloženy do více než pětadvaceti jazyků a prodáno více než tři milionů kusů. Žije v Kansas City, Missouri, má tři děti a jeho žena se zabývá jógou ve svém jógovém studiu. Umí žít své sny? Patrně ano! Pojďme se jím nechat inspirovat.

Jeho youtube kanál: https://www.youtube.com/channel/UCCgPzGa6tw_TCiTmToraTfQ

Knihu vydalo nakladatelství Synergie Publishing, 20017, www.synergiepublishing.com