Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Odvolávání domluvených srazů se dle mého názoru pomalu stává fenoménem doby. Sáhněme si do svědomí. Kolikrát jsme v posledním měsíci zrušili naplánovanou schůzku? Aspoň jednou? Pak spadáme pod běžnou českou populaci. Jste-li natolik vzorní, že se dostavujete všude včas a bez výmluv, zasloužíte pochvalu a metál. Protože to se vážně často nevidí.

Jak je možné, že můžeme odvolat sraz třeba i hodinu před jeho domluveným termínem (méně něž hodina už by se dala považovat za drzost, přece jen může být dotyčný/dotyčná/dotyční už na cestě). Jsou to ty proklaté telefony. Ano, běda postmoderní společnosti a jejím technickým výdobytkům! Je tak jednoduché poslat esemesku s omluvou a příslibem jiné brzké schůzky, často však s velmi neurčitým časovým údajem. Nejoblíbenější je obrat ,,tak se pak domluvíme na příště". Neuchopitelné "pak" vytváří alibi pro neurčitost budoucího termínu a jeho původci dává volné ruce v nakládání se svým časem. Time management padá do pekel.

Faktem je, že dnešní doba je uspěchaná. I když máme spoustu přístrojů, které nám pomáhají šetřit čas, současně na sebe právě proto nakládáme další činnosti, hlavně, abychom jich během dne zvládli co nejvíce. Pak se skutečně může stát, že náš organismus zahájí stávku a místo plánovaného kafíčka raději zamíříme domů na gauč k televizi nebo rovnou do postele. Jelikož jsme na tom všichni stejně, málokdy se setkáme s nepochopením z druhé strany. Často nám naopak přijde potěšující odpověď, že to vůbec nevadí, protože i tam vypukla nenadálá epidemie záhadné choroby, případně se vyskytly nenadálé povinnosti, které je třeba bez ohledu na cokoliv splnit ještě dnes.

Opačným extrémem jsou jedinci vyžadující nahlášení času srazu minimálně tři týdny dopředu, protože do té doby vážně není kdy, mají v plánu to a ono, jezdí z jednoho konce města na druhý, málem se jim točí vrtulka u hýždí, jen aby všechno stihli. U těchto osob si sice můžete být jistí, že na schůzku dorazí s přesností švýcarských hodinek, ale vážně si dokážete představit, co budete dělat za tři týdny v úterý v sedm večer? Ještěže máme mobily, že. Kdyby něco, tak to odvoláme. A opět budeme podstupovat třítýdenní lhůtu v cestě za společnou kávou.

Budu se opakovat. Sáhněme si do svědomí. Opravdu musíme/chceme zrušit další sraz? Z týdnů se stanou měsíce, z měsíců roky, přátelé se navzájem odcizí a vzájemný vztah se úplně změní. Chceme to riskovat? 

Image courtesy of Boians Cho Joo Young at FreeDigitalPhotos.net