Nepřehlédněte
Jak začít sportovat a přitom se nezničit VIII – fartlek
newsletter
Chcete být informování o nových článcích? Přihlašte se k odběru novinek
Pes - pro někoho domácí mazlíček, zvíře nebo i dítě
Udělá loužičku na nový koberec? Rozkouše Vám oblíbené boty nebo spodní prádlo? Vytahá celý odpadkový koš po bytě? Zlobíte se na něj, máte chuť ho praštit, jenže se mu zadíváte do těch krásných oddaných očí a všechen vztek Vás najednou přejde, protože mu prostě nedokážete ublížit?
Samozřejmě jsou mezi námi tací, kteří by pejska prostě doma nesnesli a odsuzují ty, co doma psa mají. Když už by si nějakého pořídili, tak maximálně velikého hlídače k baráku. Bohužel se najdou i ti, kteří psům ubližují. Takové lidi nedokážu pochopit. Jsou to zrůdy, bez špetky citu. Takové patří zavřít.
Já sama pejskař jsem a psy mám ráda. Jako malá jsem doma měla velikého psa, tedy fenku. Byla hodná a oddaná. Bohužel její psí život skončil a dlouho jsme jí oplakávali. Od té doby jsem toužila po vlastním. Až nedávno se mi tato touha vyplnila a mám svého mazlíčka. Malou černou holčičku s neuvěřitelně oddanýma očima. Tu, která mi spává stočená u hlavy. Tu, která začne kňučet, když se oblékám, protože ví, že odcházím. Snaží se mi vlézt do kabelky, jen abych ji nenechala doma a vzala si ji s sebou.
Bezdětné páry si pořizují psa, aby mohli alespoň částečně nahradit prázdnotu. Ti se o svého psa starají, jakoby to bylo jejich vlastní dítě.
Jestli jste sami a přemýšlíte nad tím, zda si pejska pořídit, říkám jednoznačně ano. Protože to není jen mazel, ale je to opravdový přítel. Ten, o kterého se musíte starat, ale který Vás nenechá se trápit. Pes má duši a rád Vám svou lásku vrátí. Dokáže Vám znovu vykouzlit úsměv na tváři.
Poslat článek
Tisk
Štítky: Zvíře; pes; přítel člověka