Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Jak bolí zlomená žebra, jak bolí rekonvalence? Na břehu lochnesského jezera to není jen o trojici mladých lidí, kteří přišli hledat proslulou příšeru a dostát tak – v době války mi toto slovo jistě odpustíte – malicherným egoistickým závazkům své rodiny. Kde je to jeden paličák vedle druhého… Ale je to především velmi příjemně spletený příběh o především psychologickém vývoji hlavních postav.

Skotské drsné prostředí i válečný stav dělají z prostředí, ve kterém se celý příběh odehrává, zvláštně temně rudou atmosféru plnou dusivých obav, ale o to ryzejších lidských citů, pokud si je ovšem zasloužíte. V tomhle hostinci na kraji jezera Lochness nikdo nic nedostane zadarmo. A to nemluvíme jenom o jídle a noclehu. Madeline je víceméně odsouzena k tomu, aby zde strávila mnohem víc času než její dva společníci (její manžel a jeho kamarád), a tak se příběh odehrává především tady. Tady a ve vzácných chvilkách na Madelininých toulkách panstvím. Tam jsem se rozplývala, protože skotská příroda, i celé to porovnání tehdejších lidí, života, drsného života navíc ještě velmi ovlivněného válkou, je na knižních stránkách nesmírně přitažlivé. Vtahuje do děje a ještě tím víc pak vystupuje syrovost a dokonalá psychologická studie hlavních postav.

Madeline a její manžel Elis se znemožní na silvestrovském večírku roku 1944 před celou filadelfskou společenskou smetánkou a Elisův otec mladému páru za trest omezí přísun peněz, který je pro ně jediným příjmem. Mladík si usmyslí, že otcovu ztracenou přízeň znovu získá, pokud dokáže to, co se jeho otci před mnoha lety nepodařilo. Musí „ulovit“ proslulou lochneskou příšeru. Maddie se společně s ním a jejich nejlepším přítelem Hankem neochotně vydá přes Atlantik, navíc v době války, a svůj bezpečný svět nechává za sebou. Trojice se ocitne v zapadlé vesničce na Skotské vysočině, kde místní nemají pro privilegované vetřelce nic než opovržení. Potraviny jsou na příděl, panuje nedostatek paliva a klepání pošťáka může věštit tragickou zprávu.  Přesto si Maddie drsný půvab a nenápadné kouzlo skotské krajiny zamiluje.  Postupně se seznamuje se dvěma mladými ženami a život jí ukáže, že je svět větší a emočně bohatší, než si kdy myslela…, tolik anotace knihy.  Většina knihy je o vývoji jejich manželství, je o postupném zamilovávání si tamního způsobu života, o drsném, a často na těle i na duši bolavém zážitku, jednoho vedle druhého, jakým k tomu dochází. Prozření bolí. Teplé slovo poté o to víc hřeje. Odhaluje pravé povahy lidí. Reakce ve stresu, v tlaku, ve válečném stavu. Nejen ve válce, která zuří kolem, ale hlavně v jistém válečném presu, který panuje v duši každého.

Na břehu jezera je kniha, kterou si s něhou uložíte do knihovničky a jednoho dne ji předáte své dceři. Snad i s touhou, tichou touhou, aby nikdy neprožila ani náznak toho negativního, co v ní je. Ale aby si třeba užila ten krásný jeden malý erotický okamžik, který autorka tak něžně a vášnivě zpracovala. Doufám, že podobně jako její předchozí bestseller Voda pro slony, bude i tento zfilmován. Námětů a hlavně hereckých příležitostí je v nich dost. A tohle budou muset být hodně dobří herci.

O autorce

Sara Gruenová (nar. 1969) je americká spisovatelka kanadského původu. Na svém autorském kontě má celkem čtyři romány.  Třetí z nich, poprvé vydaný v roce 2006, se stal mezinárodním bestsellerem a pod názvem Voda pro slony vyšel i v češtině. V roce 2011 se dočkal filmové adaptace. Její knihy byly přeloženy celkem do čtyřiačtyřiceti jazyků a na celém světě se jich prodalo přes deset milionů výtisků. Spisovatelka žije v Severní Karolíně s manželem, třemi syny, spoustou koček, psů, koní a ptáků a nejmlsnější kozou na světě.

Vydalo nakladatelství Argo, 2016, www.argo.cz