Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Zahradní tvorba má v Japonsku velice dlouhou tradici. Nicméně toto umění nepochází prapůvodně z Japonska. Japonci jej převzali zhruba v šestém století z Číny a dále ho rozvíjeli a zdokonalovali.

Hlavním principem při zakládání těchto zahrad je zejména harmonie, citlivý přístup k danému místu, a také symbolika jednotlivých složek. Zahrada představuje jakousi zmenšenou krajinu (shluk kamenů představuje celé pohoří, potůček řeku apod.). Vzhled zahrad ovlivňuje také náboženství buddhismus nebo učení feng shui. Charakteristické pro tento typ zahrad je to, že není možné je shlédnout z jediného místa, naopak skýtají mnoho pohledů, které jsou mezi sebou harmonicky provázané. Tím, jak návštěvník zahradou prochází, objevuje nové a nové scenérie a jednotlivé dominanty.

Základním prvkem japonské zahrady je zejména voda, která představuje moře obklopující japonské souostroví. Nicméně vodu může symbolicky zastoupit světlý štěrk nebo kamínky, do nichž se pak tvoří rýhy představující vlny. Ať už  je vodním prvkem jezírko anebo  kamenné moře, musí zde být vždy alespoň symbolicky zobrazeny také ostrovy představující věčné štěstí. Ostrov navíc může být zpodobněn do tvaru želvy, která dle japonské mytologie žije deset tisíc let a symbolizuje tak dlouhý a šťastný život.

Dalším nepostradatelným prvkem japonské zahrady je kámen. Ten zastupuje jednotlivé hory či celá pohoří. Tradičně se objevuje seskupení tří nestejně velkých kamenů, z nichž největší symbolizuje samotného Buddhu. Kámen se využívá i při tvorbě různých chodníčků a pítek.

Také stromy a rostliny mají svou symboliku pevně danou. V japonské zahradě by rozhodně neměla chybět borovice ať již přírodně rostlá, nebo tvarovaná. Jakožto stálezelená dřevina je považována za symbol dlouhého života a štěstí. Obdobný význam mají také bambusy. Slivoně a třešně jsou zase symbolem mládí a radosti, ale i trpělivosti, protože kvetou brzy z jara a musí odolávat jarním mrazíkům. Oblíbené javory představují stáří a moudrost s ním spojenou. Dřevité pivoňky se svými velkými květy jsou považovány za symbol bohatství a moci.

Japonská zahrada v pražské Troji oslaví v příštím roce dvacet let od svého založení. Od ostatních expozic je citlivě oddělena rostlinnou bariérou a vytváří tak samostatný prostor navozující klid. V horní části je zahrada koncipována přesně dle pravidel pro tvorbu japonských zahrad, v dolní je pak prezentována sbírka rostlin pocházejících z Japonska a Číny. Na výsadbě rostlin se podílely i některé známé osobnosti. Japonskou sakuru zde zasadil bývalý prezident Václav Havel, jeho žena Dagmar sázela japonský javor. Dominantu celé zahrady, tvarovanou šedesát let starou  borovici Thunbergovu, zde vysadila Madeleine Albrightová.

Ať už sem zavítáte v kteroukoliv roční dobu, vždy zde naleznete místo pro odpočinek či meditaci. Nicméně si troufám říci, že nejkrásnější je tato expozice Pražské botanické zahrady právě teď, kdy je jaro v plném proudu a zahradu rozzáří květy pěnišníků, vistárií a pivoněk. Zároveň se Japonská zahrada v květnu  již tradičně promění v galerii pod širým nebem a představí umění našich i zahraničních pěstitelů tradičních bonsají. 

Foto www.botanicka.cz