newsletter

Chcete být informování o nových článcích? Přihlašte se k odběru novinek

Dobrodruh, který se zúčastnil Mistrovství světa v Adventure race

 
Dobrodruh, který se zúčastnil Mistrovství světa v Adventure race

 

Pavel Paloncý je sice šumperským rodákem, ale potkat ho "doma" je téměř nadlidský úkol. Neustále někde běhá, leze, jezdí na kole nebo pádluje. Jedním z jeho koníčků je totiž Adventure racing ( Adventure race je nejtěžší dobrodružně expediční outdoorový závod). Většinou se jedná o "běh na dlouhou trať", závody bývají několikadenní non-stop a skládají se z více disciplín. Závodí se ve čtyřčlenných týmech, každý tým musí mít alespoň jednu ženu. 

 

 

Jak jste se k tak extrémním závodům jako je adventure racing dostal?

Dá se říct, že vlivem štěstí a vlivem toho, že jsem se nebál zkusit něco bláznivýho.
Ke sportu jsem měl vždycky blízko, od mala jsem běhal orientační běh. Můj první delší (14 hodin -dnes bych ten závod nazval jako krátkej a rychlej) závod byl závod jednotlivců – Jesenický Tvrďák – v roce 2003. Od té doby jsem začal jezdit na jednodenní závody a můj první adventure race [AR] byl zimní AR Bergson Winter Challenge v roce 2006. Dlouho jsem chtěl tyto závody vyzkoušet, ale neměl jsem tým. Asi tři týdny před závodem mi ale přišel mail, že shání náhradu za nemocného závodníka. Tak jsem do toho šel.

Kdy jste se dostal na první opravdové závody adventure race? Jak na ně vzpomínáte?

Na první závod se nedá zapomenout. Myslím, že pro každého závodníka je první závod výjimečný, je to prostě poprvé. Nová zkušenost, zážitek jaký člověk do té doby nepoznal. U mě to bylo umocněno tím, jaký závod jsem absolvoval. Byl to zimní adventure race (v Krkonoších z polské strany) a k tomu mají respekt i zkušení závodníci. Pohyb v zimě stojí mnohem více energie, jízda na horském kole na sněhu je něco specifického. Byl to závod světového poháru a ty jsou delší než závody u nás. Velkou roli sehrály podmínky, všude bylo spoustu sněhu, v noci bylo -15 a hlavně pořád sněžilo. Zatímco třeba závod v ČR týmy zvládnou zhruba za 50-60 hodin, na tomto závodě pořadatel z důvodu špatných podmínek zrušil celou jednu etapu. I přesto jsme skončili na 5. místě v čase přes 118 hodin. Dlouho to pro mě byl nejtěžší závod vůbec.

Když se rozhodnete zúčastnit se závodu, jak dlouho se na něj připravujete? Myslím zejména po fyzické stránce.

Po fyzické stránce se připravujeme prakticky pořád. Mít výbornou fyzičku je základ. Co se mění, je to, že podle závodu specificky upravujeme trénink - podle toho co je to za závod. Skladba disciplín se pořád trochu mění. Běh/ trek, MTB (mountain bike= horské kolo) a pádlování je v závodě vždy, ale terén je jiný. A k tomu další disicplíny, podle toho co terén nabízí.

Co potřebujete za vybavení? Co všechno si musíte připravit, než vyběhnete z depa?

Bez nadsázky se dá říct, že závod vlastně začíná dávno před odstartováním. Je třeba spousta vybavení, které povětšinou máme. Ale musíme přemýšlet, abychom si s sebou vzali vše potřebné, a přitom toho měli co nejméně. Vše co si táhneme na zádech, jde strašně poznat…Takže týdny před závodem si posíláme seznam. Něco musíme mít pořád, např. : čelovku kvůli bezpečnosti, něco jen na některých etapách –např. : helmu na MTB, helmu při horolezeckých vložených disciplínách.Prostě je to neustálá optimalizace jak mít vše a přitom toho mít co nejméně, protože všechno, co si neseme, stojí cennou energii.

Jak je to během závodu s obvyklými věcmi, jako je jídlo a spánek?

To má každý tým jinak. Jídlo je strašně individuální věc, takže každý má s sebou osvědčené jídlo a pochutiny. Spánek si řeší tým také sám. Je to součást závodní strategie, zda spát či nespat, kdy jít spát…

V současné době už běháte závody celosvětového formátu. Nedávno jste se svým týmem absolvovali Mistrovství světa v adventure racing ve Francii. Říkáte, že výstižnějším názvem než mistrovství světa by byl "týdenní masakr." Že tyhle závody byly náročnější než jiné. V čem se lišily od "obvyklých" závodů? S jakými problémy jste se potýkali?

Francie,  jo ten masakr sedí. První rozdíl byl v tom, že to bylo hodně dlouhý. Ne ve smyslu kilometrů, ale závodili jsme 170 hodin (tedy týden a dvě hodiny). A zbytek byl daný terénem. Závod probíhal v Alpách, na začátku jsme šli po ledovcích nad 3000 m.n.m. Prakticky celou dobu jsme se nacházeli v rozmezí 2000- 2500 m.n.m, dolů jsme chodili jen do depa, cesty na trekking vesměs žádné, všechny etapy na MTB byly buď po úzkých technických cestičkách, nebo jsme kolo nesli/tlačili. Kajak i raft byly technicky náročný, pořád jsme se někam škrábali a vše se šlo "na těžko" - hodně povinného vybavení, těžký batohy. Když to shrnu - u většiny závodů se obtížnost mění, jsou lehčí i těžší etapy. Tady bylo nejhorší to, že nebyla žádná lehká etapa. Nemohli jsme polevit! Kdo polevil, tvrdě za to zaplatil

Vraťme se k vaší závodní čtveřici. Jak se týmy utvářejí. Jsou stálé nebo před každým závodem probíhá teambuilding s jinými lidmi?

Ideální je, když se závodí ve stabilním týmu, se stejnými lidmi. Čím víc se lidé znají, čím více mají společných zážitků, tedy i závodů, za sebou, tím lépe to funguje. U těchto závodů hraje zkušenost obrovskou roli. Někdy se týmy skládají přímo před závodem. Někdo třeba nerad závodí s novými lidmi nebo v mezinárodním týmu. Já s tím nemám problém, je to zase jiná zkušenost.

Jak je to s financemi? Máte sponzory, kteří Vám platí výdaje na cestování? Nebo je veškeré financování na Vás.

Nejsme fotbal, jsme malý sport, takže i když máme výsledky, tak s financema pořád bojujeme. Nějaké sponzory máme, ale pořád se na tom z velké části podílíme i my. Není to jen o penězích, ale prostě nemáme lidi, tak si všechno děláme sami - od shánění sponzorů, přes propagaci, mediální zviditelnění až po opravy kol. Ideální to není, ale podle našich výsledků jde vidět, že jsme na správné cestě.

 

 

2012.12.30 | Petra Hegedüšová | přečteno: 8054x
 

Poslat článek
Tisk

Štítky: rozhovor

 
archiv

Nejzajímavější články

 

Grilovaný losos – vynikající zdravá dobrota z elektrického grilu Muurikka Smoker

Losos je považován za lahůdku a bezpochyby právem. Jedla jsem ho již v mnoha úpravách, ale až ta poslední mne skutečn...
 
celý článek | Lea Kubová | 2014.12.03 | přečteno: 8044x

Permanentní make-up

  Nebaví vás denně trávit dlouhý čas u zrcadla malováním očních linek a zvýrazňováním rtů? Neroste vám obočí...
 
celý článek | Kateřina Pořízová | 2014.11.19 | přečteno: 8054x

Online kurz: Naučte se rozumět složení kosmetiky

Chcete se konečně naučit, jak poznat kvalitní kosmetiku, ještě před tím, než za ni zaplatíte? Naučte se rozumět kosme...
 
celý článek | Jana Burešová | 2017.05.16 | přečteno: 8065x

Lék na unavený podzim

Září je obvykle měsícem , v němž překypujeme energií nabytou během letních měsíců. Často jsme přesvědčeni, že máme sí...
 
celý článek | Mgr. Daniela Krejčí | 2014.10.19 | přečteno: 8026x
 

Portál pro ženy