zaf-aff-banner-120x600.png
reklama 1 v magazínu pro ženy

newsletter

Chcete být informování o nových článcích? Přihlašte se k odběru novinek

Hana Hindráková - rozhovor o Keni, afrických románech a neziskové organizaci Fair

 
Hana Hindráková - rozhovor o Keni, afrických románech a neziskové organizaci Fair

Uspět na poli literatury není lehké, o tom by mohlo vyprávět mnoho začínajících spisovatelů. Co je potřeba k tomu, aby se to povedlo? Určitě velká dávka talentu, píle a také originality. To vše v sobě jistě spojuje mladá spisovatelka Hana Hindráková, které minulý měsíc vyšel už třetí román odehrávající se v prostředí africké Keni. Kromě toho, že píše velmi úspěšné knížky, je také spoluzakladatelkou neziskové organizace FAIR, která se specializuje na rozvojovou spolupráci s Keňou. Proč jí tolik učarovala právě tato země? Odpověď na tuto otázku a další zajímavé informace o Haně Hindrákové i jejích knihách se dozvíte v našem rozhovoru.

 

 

V lednu letošního roku Vám vyšel třetí román s názvem Dobrovolnice. Jeho děj se odehrává stejně jako u dvou předchozích románů Děti nikoho a Karibu Keňa v daleké Keni. Můžete nám své knihy alespoň krátce představit?

 

Kniha Děti nikoho je inspirovaná příběhem mého kamaráda Davida. Když David a jeho dva sourozenci osiří, skončí v rukou krutého strýce. Chlapci se rozhodnou, že utečou. Sestřičce slíbí, že se pro ni vrátí. Tehdy netuší, co dívenku u strýce čeká. V Nairobi lepší život nenajdou, skončí v dětském gangu, kde platí tvrdé zákony, drogy a násilí. John se z gangu vymaní díky dívce Kioni, zatímco Davida spaluje pocit viny za smrt malé sestry.

 

Karibu Keňa s podtitulem Láska v ohrožení voodoo vypráví příběh Sáry Ječmínkové, která se po zklamání v osobním životě rozhodne začít znovu. Opouští rodné Čechy a jako delegátka cestovní kanceláře odjíždí do Keni. Ta jí hned od první chvíle učaruje a její život dostává nový rozměr. Se všemi klady a přese všechny zápory, které život v okouzlující, ale také velmi chudé a povolebními nepokoji zmítané exotické zemi nabízí. Seznamuje se s Benem Okongem, jenž pochází z kmene Luo, dozvídá se o tradičních kmenových rituálech a zvycích. A zamiluje se. Je tu však také někdo, kdo Sáře nový život nepřeje a ohrožuje ji černou magií. V knize se čtenářky dočtou, zda se Sáře podaří si křehké štěstí ubránit.

 

Dobrovolnice vypráví příběh Amélie, která objeví inzerát na práci dobrovolnice v uprchlickém táboře Kakuma v Keni. Zaplatí poplatek, ale po příletu zjistí, že naletěla podvodníkům. Začne pomáhat ve slumech, kde panují otřesné podmínky. Navíc zde někdo unáší děti. Amélie zkusí pátrat, netuší však, jaké nebezpečí jí hrozí. Jednoho dne procitne v chýši v zakrváceném oblečení a vůbec nic si nepamatuje.

 


 

Proč zrovna tato exotická země a jak vznikla Vaše náklonnost k ní?

 

V roce 2005 jsem vyrazila jako dobrovolník poprvé do Keni. Organizace, přes kterou jsem vyjela, dělala projekty právě v Keni. V roce 2006 jsem se tam vrátila a Keňu jsem si zamilovala. Znovu jsem se tam pak dostala ještě v roce 2007 a 2009.

 

Co jste si od svých cest do Keni ze začátku slibovala a co Vám skutečně daly?

 

Do Keni jsem jela, protože jsem chtěla pomáhat v Africe. Keňa mi dala skutečně hodně. Teprve tam jsem pochopila, že ne každá pomoc opravdu pomáhá. Pobyty v Keni také dost změnily můj žebříček hodnot. Myslím, že teprve tam jsem pořádně pochopila, co je v životě důležité a jak se „my Evropané“ máme dobře.

 

V Keni jste byla celkem čtyřikrát. Chystáte se tam v blízké době znovu?

 

Ano, chystám se tam za týden. A poprvé tam jedu víc jako turista, než jako dobrovolník.

 

Já, stejně jako asi většina čtenářek, si pod pojmem Keňa představím hlavně krásnou přírodu, kterou znám z dokumentů, možnosti dobrodružné safari dovolené, ale také nebezpečí na každém kroku. Je podle Vás tato země nebezpečná nebo je to jen zkreslená představa? Jací jsou místní lidé, se kterými jste se při svých cestách setkávala?

 

Myslím si, že Keňa je relativně bezpečná. Samozřejmě se stále jedná o rozvojovou zemi a je potřeba se držet určitých pravidel. V letech, kdy jsem Keňu navštívila, jsem tam neměla nějaký pocit ohrožení, i když jsem se povětšinou pohybovala v chudinských čtvrtích. Nebezpečí na každém kroku na vás může číhat i v Čechách. A jak říká můj oblíbený citát: Svět je jako kniha. Kdo necestuje, čte jen první stránku.

Místní lidé jsou fajn. Hodně se usmívají, nestresují se a žijí přítomností.

 

Jak se s domorodci dorozumíváte? Naučila jste se jejich jazyk nebo s Vámi bývá nějaký místní překladatel?

 

S Keňany mluvím anglicky (angličtina je v Keni úředním jazykem) a naučila jsem se základy svahilštiny. V komunikaci hodně pomůže, když je alespoň svahilsky pozdravím a zeptám se, jak se mají.

 

Byla jste u zrodu neziskové organizace Fair, která se zabývá rozvojovou spoluprací s Keňou a snaží se tak pomáhat především venkovskému obyvatelstvu. Fungujete už od roku 2008, co bylo tehdy důvodem k rozhodnutí takovou organizaci založit? A jaké jsou vaše projekty v Keni a v České republice?

 

Fair jsme založili, protože jsme chtěli pomáhat Africe vlastní cestou a také jsme chtěli dělat osvětu v České republice. V Keni nyní probíhá šicí projekt pro znevýhodněné ženy ze slumu Kibera. Několika ženám jsme zaplatili šicí kurz, aby získaly vzdělání v určitém oboru. Nyní čekáme na výsledky zkoušek a potom bychom chtěli ženám nabídnout mikrokredit na zařízení šicí dílny, který pro ně vytvoří pracovní místo.

V České republice organizujeme putovní fotografickou výstavu Děti ulice Keni, jejíž hlavním cílem je přiblížit české veřejnosti problematiku života na ulici v Keni. Také dělám přednášky a autorská čtení z afrických románů, abych lidem přiblížila Keňu.

 

 

Jak se do pomoci mohou zapojit třeba i naše čtenářky, které to zaujalo? A kde najdou více informací?

 

Určitě. Největší pomocí je pro nás v současné době pomoc finanční. Pokud by to nějakou ze čtenářek zaujalo, budeme vděční za jakýkoliv sponzorský dar oproti darovací smlouvě na projekt mikrokreditů. V současné době totiž zvažujeme rozšíření tohoto projektu do západní Keni pro několik nezaměstnaných žen, které by se chtěly živit chovem slepic. Více informací mohu poskytnout na emailu hana.hindrakova@fair-ngo.eu.

 

Kromě Keni jste ale procestovala mnoho dalších zemí a jak jsem zjistila na Vašich webových stránkách, vydala jste už dříve tři knihy o Skotsku, Novém Zélandu a dvou zemích Jižní Ameriky. Cestujete stále i do jiných zemí nebo jste už zůstala natrvalo u Keni?

 

Cestuji i do jiných zemí, ale jenom do Keni se stále vracím. Minulý rok jsem navštívila Kapverdské ostrovy a strávila jsem týden na Sahaře v Maroku.

 

Chystáte další knihu z tohoto prostředí nebo se plánujete věnovat i jiným tématům?

 

V současné době pracuji na africkém románu Očarovaná a společně s Jiřím Johánkem dokončujeme román Lovci lebek, který je z prostředí české zásahové jednotky.

 

Se svými knihami se účastníte i autorských čtení. Chystá se nyní nějaké?

 

Ve středu 26.3. budu mít autorské čtení v knihovně v Týnci nad Sázavou a ve čtvrtek 27.3. v trutnovské knihovně na Krakonošově náměstí.

 

Co Vás čeká v nejbližší době? Dopřejete si odpočinek po vydání knihy Dobrovolnice nebo se opět hned vrhnete do práce na další knize?

 

Po slavnostním křtu románu Dobrovolnice jsem chvíli odpočívala a nyní pracuji na románu Očarovaná. Po návratu z Keni bych chtěla dokončit román Lovci lebek.

 

Děkuji Haně Hindrákové za pěkný rozhovor a zajímavé informace, které jsou pro mnohé z nás jistě inspirující, a přeji jí i dalším jejím knihám hodně úspěchů.

Pokud se chcete dozvědět o této spisovatelce více, podívejte se na její webové stránky http://www.hindrakova.cz/ nebo facebook http://cs-cz.facebook.com/pages/Hana-Hindr%C3%A1kov%C3%A1/457385480962006.

Všechny informace o neziskové organizaci Fair, o.s. pak najdete na webu http://www.fair-ngo.eu/.

 

2014.02.14 | Martina Limbergová | přečteno: 2754x
 

Poslat článek
Tisk

Štítky: rozhovor Hana Hindráková Keňa román

 
archiv

Nejzajímavější články

 

Den otců aneb táto, mám tě rád

Den dětí slavíme 1. června, Den matek připadá na druhou květnovou neděli… Nezapomnělo se ale na někoho? Aby by...
 
celý článek | Kateřina Pořízová | 2015.06.20 | přečteno: 1295x

Totální převrat

  Na lepší se vždycky rychle zvyká. Ale co je v tomhle případě lepší?  ...
 
celý článek | Andrea Sýkorová | 2013.04.04 | přečteno: 4101x

Sbírám, sbíráš, sbíráme...

  Chybí nám 150, 128 a 73. Na výměnu máme 2 x 93, 126, 84 a 5… Nemáte někdo orangutááána?... Mám obro...
 
celý článek | Kateřina Pořízová | 2014.04.08 | přečteno: 2743x

Módně i teple. Královna zimy nezná mráz!

S přicházející zimou se spousta žen raději schová za pořádně teplé boty a dává jim přednost více, než svému vzhledu. ...
 
celý článek | Nikola Liduchová | 2015.12.14 | přečteno: 643x
reklama 8 v magazínu pro ženy
 

Portál pro ženy